O marasmu, lyrismu a těch v čele

13. prosince 2013 v 9:51
Zatlouká kůly po železničním neštěstí, pronáší v rubáši "blankyt vranami nezahalíš", ve středních letech mínil, kostkami vrženými proti zdem si bídu nevyprosíš, vychloubal se sžíravou rétorikou bezduchého panáka, v němž vězel neposkvrněný život, elegantní krasomíra rozevřená před branami Clitumna, malá ústa opakující svá áááách, kde se v ní usmál -----, svými křídly vyměňoval dopad vlasů za rotující letku, tak trochu bez marnivosti manekýna, skládal odrůdu vedle odrůdy, lovec zapomnění v nejtíživější koloratuře úsměvu, chce se mu cikádit, cikádit tu parádu v klíně a něžně laskat jazykem útroby cunnilingu, vagóny vláčku sípavě spějí k rozuzlení zavaleného tunelu, odtrženy od paralytického efektu chrchlu, odsouzeny k záhubě prostřednictvím severního srázu kozy, vzpurny a zároveň bez váhy, muž s cejchem bombarďáka, bez nitrixu ani rány, v dáli slyší skřehotání, vinobraní, zeshlukování lamentace v ptačím mozku, mělkém jak sýr, než se uzavřou ta malá ústa navěky a on konečně pohne tím kůlem.

Po políčku šlapala, cestičku si hledala,
kam ji nohy vedly, tam si s citem pískala,
u úvozu počkejte si na ni,
paní Huse už se broučci klaní.

Seděl kačer pod fíkem,
právě smáčen koňakem,
vykouk zpoza pně,
hned mu ruply šle.

Je to coura, vyhrklo z něj,
div mu tělo nasákalé,
nezkřivila mdlá beznaděj,
sic mu vloni dala vale.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 13. prosince 2013 v 10:52 | Reagovat

Ten pod fíkem je Zeman? :D

2 stuprum stuprum | Web | 13. prosince 2013 v 11:00 | Reagovat

Mohl by jím býti. Přání konstituuje realitu. Dej mu čas a stane se jím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama