Rehabilitace lžipravd

15. prosince 2013 v 17:07
Během éry, kdy bylo české malířství všelijak potlačováno, Medek všemožně zkoušel trefit do černého opomíjené stránky tvorby, podklady psychické skutečnosti, přeměny ploch v zápalu dynamismu do stop, které se od schematizovaného člověka přesunou do sféry objektu. Že totiž omezení tvůrčího záměru předznamenává demolici poetické hodnoty obrazu, to jsme věděli už v době, kdy byl Bělocvětov na hony vzdálen prvním výbojům abstrakce. MM těžil myslím z velmi propracovaných pojmů, svéhlavě opomíjených v cvičebnicích té doby, že portrét jako vymezená disciplína, má své jasné hranice. Přenést je pak na plátno, je pak věcí čistě autorovy vize, kombinace technik a forem, obmezené zřejmě zhuštěnými tahy portrétovaného, jeho vtíravou podobou, dovedenou a objektivizovanou toliko v hlavě tvůrce a skrze jeho intence. Pan Hynek naprosto nebude vypadat na plátně jako uzenáč nebo podobný předmět.
Cenu má tak pouze to, čemu cenu určím, a obdařím sebe jen tím, co si daruji. Cenu má jen ten způsob života, který si zvolím a nutím se jen k tomu, k čemu se právě nutím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kejtý Kejtý | Web | 15. prosince 2013 v 22:09 | Reagovat

No, přeci se nebudu nutit k něčemu, do čeho bych se nutila až za pár let. :)
Všechno má svou cenu, ale nikoliv finanční.

2 Morell Morell | Web | 22. prosince 2013 v 11:48 | Reagovat

Máš zajímavé myšlenky a rozdoně nejsou nehodnotné.

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 24. prosince 2013 v 14:02 | Reagovat

Cvičebnice jsou vždy poplatné době, kdy vznikly.
Viz portréty bratří sokolů v době obrození.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama