Zákeřné zmije

24. ledna 2014 v 20:58
"Tak, puso, roztáhni. Ať je dovnitř vidět!" velel Bob. Dívka stydlivě chňapla po své pipině a natočila ji ke světlu dopadajícímu spoře zpoza škvíry žaluzií. Bob nad ní stal jak Scipio římský, když dobyl Kartágo, úplně našrot opojením.
"Ty vochechule, jak dlouho ti mám povídat, aby ses v ní nehrabala, jen ji podržela rozevřenou," dotazoval se už bez vlády nad sebou.

Osmdesátčtyřka je skupina nadšenců do mrzačení, svazovaní, anglicky bondáží a vůbec do všech extrémnějších projevů lásky. Jejich sídlo se nachází v každém větším městě a denně přijmou zhruba dva nové členy. Vnitřní uspořádání podléhá přísným regulím. Boss dané pobočky je největší bejček, musí se prokázat co půlrok, když dělají zkoušky zdatnosti, musí mít nejlepší výsledky. Bob, jak mu říkali, krabatil čelo, protože už 3 dny pořádně žádnou dírku nevobtáhl. Nacházíme se s ním a Ilčou právě v místnosti, kde se odehrává exhibice schopností Ilči.

"Tak si ji už, ty vyducaná šlapko, přetáhni, ať vidím, z čeho jsi!" ječel tak, že ho slyšeli až v přízemí. Sami byli v druhém patře. "Je mi tě líto, vážně líto," zkusil nasadit chlácholivě, vida, že hrubost nezabírá, "ale nechceš snad, aby z tebe byla obyčejná prostitutka, těch je tu dvanáct do tuctu. Protože jestli neukážeš nic, budu tě muset vyprat na ulici."
"Ó, né, jen to ne, prosím, jste všechno, co mám. Je mi s vámi hezky, netrapte mě, pane!" vystřelila rukama v příšerném gestu. "Přineste mi hesák, hřebíky a valašku, ukážu, co dokážu, jen mě nechte tady. Kdybych byla lajdačkou, nebyla bych vám předvedla svůj um v přijímaní valašky," prosila tak úpěnlivě, že by laskavějším čtenářům vstoupily slzičky do očí. Bob se ale nedal a týral ji ještě hodiny.
Po produkci se odebral na kutě. Zpíval si před usnutím pionýrskou píseň. "Už dozněl zvonku hlas, jenž k práci volá nás, buď sbohem, milko moje. Zdař bůh, zdař bůh, zdař bůh." Vlastně spíš hornickou, ale on jen uvažoval, proč je tak sám. Jeho kolegové ho odstrkují, copak ho nemá nikdo ani trošku rád?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | E-mail | Web | 24. ledna 2014 v 21:58 | Reagovat

Ach, drsné. A líbí se mi to, jsem asi myšlenkami jinde. Masochisto:D

2 Clairka Clairka | Web | 25. ledna 2014 v 9:14 | Reagovat

achjo... nacpat takovou myšlenku do 4 odstavců... pán je kruťák, ale píše krutou pravdu...

3 luc luc | Web | 25. ledna 2014 v 11:37 | Reagovat

Poznáš Záriečie?
S tými básnikmi nie si ďaleko od pravdy :)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. ledna 2014 v 18:05 | Reagovat

Ilči? To byl Vinetouův kůň, myslím.
Česky vítr.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. ledna 2014 v 18:06 | Reagovat

Jo, a ochechule je siréna čili kapustňák.

6 daeris daeris | Web | 25. ledna 2014 v 23:20 | Reagovat

Geniální, geniální, geniální. Málem jsem napsala "genitální", ale to by vlastně taky vůbec nebylo mimo.

7 Iris Iris | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 10:21 | Reagovat

Zajímavé....

8 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 27. ledna 2014 v 1:42 | Reagovat

Zvláštní,kruté a smutné.

9 V. V. | Web | 28. ledna 2014 v 0:57 | Reagovat

je mi z toho divně. neničí mě to. asi zvráceně těší. uspokojuje. myslím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama