Nejpozději do smrti

18. února 2014 v 23:15
To jsem zas něco zblejsknul... pijáci vodky jsou zvláštní. Prý pijáci vodky jsou zvláštní. Pijáci vodky, pokud si dobře vzpomínám, jsou naopak velmi originální a ne divní, nebo zvláštní. Mají rádi pitivo jako břitvu, což v tiché pohodě našich časů přece není nic nezvyklého. Delší dobu si hrajeme na vojáčky a když máme příležitost dát si pořádnou režnou, někde v bufetu na nádraží, rozhodně necítíme křivdu, opuštěnost nebo bezmoc. Ve své době jsem vypil na posezení víc vodky než velitel tlupy nosorožců. Dala mi dost křídel na to, abych se uviděl v zrcadle a uznal, že i tak zřízen jsem čínský bůh srandy, ale to bych neřešil. Vyvolává ve mně naopak důvěrné vzpomínky na potíže, kdy se naše pečlivé vazby pěkně od základu roztrhají.

Co je hlavní u ženy, ptal se mě jeden vagabund. Řekl jsem mu, že nejhezčí na nich je, když jsou vlídné, tím si získají naše srdce. Protože mají vlastní způsob řešení nesnází, není ani tak důležité, jakou postavou se mohou pyšnit. Nezveličuji však jejich význam, ani závazek vůči jejich domnělé kráse. Jsou vůbec těžce pamětihodné, příliš mnoho energie se na ně tříští, jen uvažte, jakých pošetilostí se někteří mohykáni dopouštějí v jejich jménu. A přitom ženské konečně nejsou než hromádka roztříštěných povědomostí o svých mdlých ručních pracech, o závějíčcích, které si unyle vysnívají a sem tam kapka potěšení pro znavené mužské, umořené neustálým koloběhem práce. Někdy v nás onen pověstný ženský projektil vyvolává i smíření s tímto úskočným plemenem, kvůli němuž svedly dynastie předků celou řádku majestátních a úsměvných bitek nejen na nože. No jo, nejlíp se vzpomíná po prohrané vojně. Leccos se přimyslí, leccos zamete pod stůl. Jen bych rád přišel na kloub, proč se ženy tak rády vměšují do mužských aktivit a muži zas sýčkují po holkách. Při představě, že nám zůstane na krku jako chomout obzvlášť užvaněná breberka, která se domnívá znát tajná přání opačného pohlaví! že nám nad hrobem ponese slovo! a donutí ostatní vykolejené životy si myslet, že jsme byli takoví, jaké ona nás viděla!!!

V parku nebývale pěkně, zavání tam už výplody křivých komínů, koncenráty uhlovodanů a přitom se větřík jemně opírá o milióny lístků, co tiše ševelí. Vskutku, dnes je jak v březnu, posléze však skončí i březen. Začně říjen, pak život se zas na půlrok odebere do hajan. Pro někoho klidný, pro jiného zas neklidný. Pro všechny však blažený čas, časně se vykoupit z krutých útrap, z dlouhého čekání, co víc si přát... nejpozději do smrti.

Vlastně jsem chtěl psát o kočích. Sedí na kozlíku, i teď, když jim zaplatí podnikatel, co zkupuje stáje, ani nehnou brvou, ale když jim někdo šáhne po jejich ryzákovi, ošijou se, až jim teče pěna od huby. Zvláštní, protože mě napadli kočí nezávisle na jejich nepříjemném a úsměvném zvyku zpíjet se do bezvědomí, nejlíp ušlechtilou, odleželou pražskou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 19. února 2014 v 0:44 | Reagovat

Tak mě po přečtení napadlo, co je hlavního na mužích - dnes už to není aby mě miloval, dnes je to aby mi rozuměl, byl vlídný, byl mi kamarádem. Jak člověk stárne, mění se...

2 Evil Evil | Web | 19. února 2014 v 1:27 | Reagovat

u mě je na chlapech nejdůležitější, aby se nechovali stoprocentně jen a pouze jako chlapi.. to je pak průser.. a chlast.. to moje ňuňu.. úplně hrozně hodný zvířátko.. a stačí čuchnout ke chlastu a je to úplně někdo jinej.. to je špatný.. "užvaněná breberka" :D to je sladký :D :D hupsnout pod čepec.. hmm.. nas.... a rozmazat :D nikdy.. největší kravina na světě.. kdepak.. vidím to u nás v rodině.. všichni rozvedený.. a já si sama rozvod mojí maminy s tátou prožila.. a stačilo.. už pak kvůli těm dětem.. nedovedu si to představit.. to by nešlo..

jooo.. Iridium.. slyšel jsi ji v originále? a víš ty vůbec, že to jest má nejoblíbenější skladba vůbec? :) a že mám od nich ráda všechny písničky.. a že jich není málo.. "Dárečci" (jak jim říká moje mamina) mají docela dlouhou diskografii :) pokud se chystáš závislačit se mnou (och má úchylná duše jest potěšena, že se jí povedlo někoho strhnout sebou :) tak doporučuji již v mých článcích zmíněné alba The Gallery (1995), Projector (1999) a Damage Done (2002) :) moje nejoblíbenější :) berou mě mdloby, když se zrzek promění ze řvoucího hovada v anděla :) pohladí po duši :)

3 pavel pavel | Web | 19. února 2014 v 9:37 | Reagovat

Asi nemáš s ženami nejlepší zkušenosti. Já sice často taky ne, ale přesto si zachovávám jistý optimismus a jsem rád, že v mém životě existují. :D

4 stuprum stuprum | 19. února 2014 v 14:13 | Reagovat

Neber mě vážně. :)

5 Amia Amia | Web | 20. února 2014 v 11:20 | Reagovat

Mohu potvrdit že ženské mají na chlapy prakticky stejný názor, se samozřejmými rozdíly týkající se pohlaví :)

6 Barefoot Cinderella Barefoot Cinderella | Web | 21. února 2014 v 23:13 | Reagovat

Nejvíc mě zaujal odstavec věnovaný ženám (aby ne, jsem-li jednou z nich). Promiň, ale přeběhnu teď do sociologické roviny :D podle mě je strašná škoda, že muži svou ženu nepovažují za rovnocennou partnerku, něco jako nejlepšího kamaráda. Podle mě se tím o hrozně moc ochuzují, protože to, co ti dá opravdová láska ženy, když se jí otevřeš, ti nic na světě nenahradí... Ale pravda je, že ta pipinoidní část ženského pokolení si za to nejspíš může sama... Jo a ještě trošku mimo... Maličko mi tvůj styl psaní připomíná Hrabala :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama