Zcela nová organizace jazyka po přečtění vhodná na podpal

27. března 2014 v 12:18
Věnováno Daeris, která má ráda ty bukowské a všelijaké váguse. Následující urývky jsou částečně přepsané a znovu přepsané z originálu do podoby nám srozumitelnější, autorem takměř půlky z nich je tedy známý polský současný básník D.Foks, který se věnuje i filmu a je strašně povýšený, jako ostatně většina básníků. Druhá půlka pohříchu je kompletně reminiscentní na nedávné události, ale stejně asi nepoznáte, čí je co.

Zavřel jsem dveře garáže, podíval se směrem k Vatikánu a dostal chuť na svůj výdělek. Poškrábal jsem na koulích, na hlavě a myslel na lup. Prostě na příjemné věci. Přestalo mě svrbět v týle, svědění pomalu ustoupilo, takže jsem si řekl, že se podívám k dalším dveřím. Myslel jsem střídavě na rybičkovou pomázanku a chlebíčky a jednu láhev piva za druhým.
Musel jsem jíst, protože jsem měl myšlenky na jidlo. Myslel jsem na jídlo, takže jsem myslel i na pití, a na ledničku, ve které jsem měl zásoby piva, které mi žena kupovala, protože na mě myslela víc než já na ni. Chodila pro něj do nedalekého obchůdku, kde si objednávala všechno, co bylo potřeba a jen těžko se majiteli podařilo nedívat na její trčící prsa, než šel dozadu pro rybičky a cigarety a plechovky s pivem.
Krišpýn natáhl brka ve středu. Nemyslel jsem na něj, v hubě ukrajinské cigáro.

Místní osadníci založili srub či lokál, který pojmenovali U lahváče. Chodila tam běžně sebranka z nedalekých vesnic, spásající bez mrknutí oka sebehrubší tekutou stravu, likéry a sladké koktejly. Měli všichni ještě pokožku jako novorozeňata a teprve tři ze čtyř z nich poznali, jak chutná ženská. Navzájem si půjčovali holky, když zrovna někdo neměl štěstí. Byly takové, které daly každému, ty byly oblíbené. Jedna z nich sice umřela, protože příliš kouřila, a tak umírala na rakovinu, na kterou později umřela, protože moc kouřila. Ostatní nadále dávaly každému.
Říká se, že kdyby přestala kouřit, jak si plánovala, dožila by se i dneška. Ale nepřestala, neboť bylo trochu moc pozdě. Kdyby přestala kouřit před pěti léty, už pět let by nekouřila. A možná by žila.

"Poslyš, víš ty o tom, že když děláš na revmatologii, často se ti naskytne pohled na dívčí vagínu?"
"Nevím, jak to víš ty? Ty jsi snad revnamolog? Že o tom nevím."
"Ne, ale brácha je, tak vím, jednou jsem tam byl na vizitu. Prostě mi ukazoval, jak tam co chodí. Že asistuje u prohlídek a laparoskopií a hýbe tam takovou svorkou a pak že tyčkou zprava doleva a jim se přes monitor zobrazuje ten plod nebo zánět. A taky mi ukázal krásné sestřičky, které bych šukal, i když už jsem tři roky štastné ženatý. Rajcovní výrazy a prdýlky jednu radost. Baví se tam pořád u kundách, to mi normálně řek.
No jestli nemají nic lepšího na práci, tak o čem by se taky bavili. Jako téma může být kunda ucházející.
Oni se ale škádlí i na sále a ty holky tam furt básní, jak předepisujou svým klukům cialis, aby jim jako stál líp než při viagře. Jenže z cialisu ti stojí dvacetčtyři hodin v kuse, což může být trošku únavné. Po viagře je to sfouklé za hodinku. Pak zas čůrák leží na půl šesté. Z cialisu je větší než obvykle, takže ho volí i mladí kluci, kteří chtěj udělat dojem. Je to jen o odtoku krve, chápeš, když jen přitéká a žádná neodtéká, tak stojí jak skála a je silnější, výkonnější, prostě lepší."
"Tak to je paráda, též bych si ty kapsle na zkoušku vzal."
"Problém je v tom, že někdy můžeš, když to přeženeš a nevezmeš si jednu, jako podle dávkování, ale sežereš jich pět, tak můžeš skončit jako ti borci, co přijdou za námi, když jim stojí moc dlouho a nejde dolů. Někteří se stydí dojít na pohotovost, protože je děsí moc nápadná boule v rozkroku. Když přijdou, tak my už víme, co s nima, na ten jejich priapismus. Někteří se to snaží ledovat, ale i tak si nepomůžou. Osvědčený postup je pak nasadit blokátory. Když ho necháš hnít, tak po dni se ti už třeba nikdy nepostaví."


Adam nasává atmosféru a dostává se do pohody. Dokončuje zápisky psané písmem Žilíkové, čte je a furt rediguje, protože ho zajímá, co si myslí kámoši a odborná veřejnost.
Válek, se kterým maturoval, spává v bytu Žilíkové, který má pronajatý Adamova matka. Žiliková nedělá Válkovi snídaně.

Adam se s Žilíkovou prochází po polích. Nadějné slunce jim dopadá na rozpálená čela.
Znáš Válka - zajímá se Žilíková.
Válka? Jasně a co? - ptá se Adam.
Nedělám mu snídaně - odvětí Žilíková.
Jojo - říká Adam - neděláš mu snídaně, ale on o mě roztrubuje samé nehoráznosti. Nedožije se doktorského studia, zkopu ho jak psa.

Žilíková chvíli prohlíží naběhlý Adamův penis. Pak ho jemně bere do úst a začíná sát, pak po chvíli odplivuje semeno. Brzy si zase začinají tykat.

Poslyš, tys od něj nikdy neochutnala slast orgasmu? Tvůj manžel ti to nikdy neudělal? Rukou, jazykem?
Ne. Nikdy.
Tak to je opravdu smutné. Ale proč jsi mu nikdy neřekla, že to chceš? Měla sis o to říct.
Víš, já někdy chtěla, ale nedokázal jsem se přinutit, bylo mi to trapné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 27. března 2014 v 18:28 | Reagovat

Neuvěřitelně vtipně napsaný :D

2 Evil Evil | Web | 29. března 2014 v 6:36 | Reagovat

máš neskutečnej talent to useknout v tom nejlepším :D :)

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. března 2014 v 20:09 | Reagovat

Chodit dozadu pro rybičky.
To je ono!
Šproty vládnou jazykům.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama