Rady a další rady

29. května 2014 v 9:11
Následující text je psán v podivném až chorobném rozpoložení, tak ho berte s nadsázkou, jinak byste mohly být zklamány. Mrkající
Poznal jsem pár tuctových holek, které si jen chtěly povídat a nechtělo se jim vlézt do postele a pořádně si užít. Uráželo je, že je nechci poznávat, přitom v žebříčku nudných povah by figurovaly pěkně vysoko. Není lepší nepředstírat a kdo se ti nelíbí hned ponejprve, nechť ti slouží aspoň k oživení těla, než ho začneš ignorovat, než se blaženě usmívat při popisech nekonečných peripetií v prodejně s textilním zbožím? V záchvatech nudy jsem na sebe vzal nevděčnou roli posluchače, který má zájem poslouchat - a co se stalo? Prý o sobě nic neřeknu, neznáme se, ergo spolu nemůžeme mít styk. Lidi by se prý nejdřív měli poznat, nechat přeskočit jiskru zájmu a až pak se obtěžovat výměšky těl. Jenže - opáčil jsem - já tolik času nemám a ty už vůbec ne. Někdy - říkám - je lepší se unáhlit a napálit start. Urazila se a dokud jsem do ní nenalil další tři sklenky malagy, dělala dotčenou. Pak jsem na ni vylezl, párkrát přirazil a svalil se, už jsem měl dost. Doděláme to jindy, řekl jsem, otočil se na svou stranu a spal spánkem utrmácených. Po týdnech jsem si s děsem uvědomil, že se ke mně pomalu nasáčkovala a vzhledem k mé téměř permanentní ormzelosti mi teprve teď došlo, že se mi zabydluje v kvartýru, ve kterém jsem ji ani dost málo nechtěl. Však mě před kalvárii zachránila stupidní, vtipná příhoda. Řekl jsem ji narovinu, že nesnáším, jak chrápe, protože když nespím, slyším po nocích ty zvuky nějak vybuzeněji a ostřeji a že mi nepomáhají ani špunty do uší (což nebyla pravda, ale chytla se). Dal jsem ji na výběr: buď půjde na operaci, nebo ji sbalím těch pět švestek a vyhodím na ulici do popelnice. Zrudla, zbělala, rozbrčela se jak spolužačka ze školky Denisa a pak chytla golfovou hůl, kterou jsem si nechal na památku po strýci. Chytla ji jak zkušená harcovnice jamek a rozehnala se tak divoce, že spadlo světlo ve tvaru jabka s kovovou objímkou asi decimer od mé hlavy a mě samého jebla do klíční kosti, která mi v tu ránu takměř praskla - minimalně týden jsem ji cítil.
U ženské dráždí mimo jiné ten sokl, ty kotníčky, nárty, pak výš stehna, hýždě, jak s nimi rajdí při chůzi a pak ať je samozřejmě dost velká a dost malá v té střední části, přičemž výš se seskupují už jen atributy andělství - žebra, prsy, vykrojenost šíje, čirá slast vidět kozlí oči, kravský nos, bůvolí ústa, velké dobře uplácané tváře, a hlas - bože, dej ať nezní jako nakřáplý hrnek, kdyby mohl mluvit. A je cajk. Parodie vztahů může začít. Těším se na ponorné říčky hádek a kras obětí, převážně u frajerek nezbytné to oběti volného času, který pak marně naháníte, bo zacementovaný je vám k ničemu, a dalo by se, dokud si neřeknete vale, pokračovat přes oblbováky typu, metodou mírného znechucení, kupř. manekýna, co používá způsob "konkurence" - ta má ale jehlové podpatky, jářku, panečku, kup mi je taky, nebo "hemeroidy" - s tou courou se nezahrazuj, zakazuji ti s ní mluvit, jseš normální potento, erektilní, kompulzivní chudák, furt ji čučíš na kozy, hňupe nebo "intelektuálka" - pojď si, prosím, zlato, číst v Husserlovi na straně 349 se píše v třetím odstavci, že čirý duch je emanací ratia a na dalším že postuluje premisu místa, času a děje. Jak tomu rozumíš, miláčku? případně "grafoložky" - ty máš moc husté písmo, velký tlak, celé ti to směřuje moc doprava, podívej. Musíš míň používat kudrlinky a v té dolní zóně ti to hapruje, máš tu sexualitu nějakou nevyrovnanou. Nejsi ty úchyl? Spousta nečitelných slov a úseků ti na věrohodnosti taky nepřidají. Tak si myslím, ty nejsi ty trochu fanatik? Vyloženě urputné l by tomu nasvědčovalo. Zvláštní kategorii tvoří "analfabetky, peroxidové a bulimičky" - předem se omlouvám, že je sfouknu pohromadě, ale nezbývá mi moc času, než dohoří hřbitovní svíčka (+-10 minut), kterou jsem vylepšil popelem z uren při tzv. vsypu - něco jsem nebožtíkům ukradl z háje vzpomínek, z těch vykotlaných děr v zemi u čísel mrtvých a zatavil je do svíčky, ať líp pableskuje. S těmi prvními mám špatné zkušenosti, často jsou nymfomanky, druhé jsem souper kadeřnice, ale v posteli si s nimi moc vzrůša neužiješ a poslední grcají častěji než já, což mě přinejmenším uvádí do rozpaků (já dvakrát, ony klidně třikrát denně)... za mých pijáckých let pochopitelně.
Nestojí zato se denervovat.. Vztahy je nutno buď přetrpět nebo přerůst, přičemž platí, že méně hrbolatá je cesta přerůstání. Předně: žena není mlýnský kámen, nemůžete ji beztrestně rozbít a zapomenout na ni. Gentleman těsně před rozpadem vztahu udělá něco, čím ženu potěší a zmírní její případné hoře (jindy škodolibou radost). Spustí se s její nejlepší kamarádkou, postříká zdi repelementem na drobné okřídlence nebo jednoduše přestane reagovat na volání atd. Žena není žádný rýč a proto se s ní nesmí rýt. Něžně, avšak rázně, ji naznačte, že si přejete být přáteli a dejte si záležet na artikulaci - musí pochopit, že nelovíte slova ze dna jícnu jak s pěti promilemi v oběhu, ale že jste připraven ji přátelský klást ruce kolem ramen, kdykoliv pískne a bude ji třeba potěšit. Na velkolepý finiš v podobě facek, nožů a trestních oznámení si dejte bacha - ten je vyhrazen jen velmi zkušeným nebo velmi nezkušených zajíčkům - ostatním patrně může udělat ze života inferno. A když jsme u pekla, varuji vás - nikdy ženě nenaznačujte, že je pouze vagína nebo cumel nebo že rodí ve stejnorodém prostředí jako mravkolev. Viditelně otřesené ženě vždy poskytněte útěchu v podobě doživotní abdikace a odloučení i tím, že už jí nikdy nezkřížíte cestu. Bude na vás vzpomínat mile.
Limit pro vyklizení bytu je zhruba dva dny, po této době se stáhnou mračna a skončíte vypakování na ulici bez svých zavazadel rychleji než řekneš švec. Výjimečně, pokud jste zachovali mé rady, snad dostanete na další cestu ranec s buchtami. Udržte si tuto skromnou, leč krásnou momentku v paměti co nejdéle - bude asi tak poslední, co vám z trosek vztahu zbyde. O ženu poté, co vás vyprovodila, nemějte déle strach. V dnešní hypertrofované době nevěr o ni bude patřičně postaráno v cukuletu, ať už náhodným vymetačem barů nebo epigonem o něco více ideálnějším. Žena je růž a fiala a zaslouží si, co zaslouží, potřebuje uprímné porozumění, proto pusťte z hlavy myšlenky na epizody a dejte ji, co chce ona - celý román lásky. Vždyť kde bychom byli, kdyby nebylo na světě žen? I potěr chlapů, kteří znají jen sportovní kluby, by se bez jejich odhodlané péče neobešli. Nechť ženy vládnou světu, amen. A teď hybajte do hajan. Dneska jsem v obchoďáku od plastových židliček neviděl ani večerníček, ale zítra prý mají dávat Nebojsu. To zas bude záhul, skoro u pohádek ztratím slzičku, jak mi připomínají výsostné postavení žen v našich srdcích. Žena, která nemá zalíbení v pohádkách, jako by měla duši z kamene. Možná je to potvora, možná je jen zklamaná, nicméně... tak okatě to dávat najevo, to není vůbec hezké. Pohádky se musí mít rády. Na ženách je smutná snad jen jejich rivalita, pořád klevetí, drbají, nakonec i my, ubozí mužové, přicházíme zkrátka a proděláváme.

Podivná nálada mi velela psát, ale už je to za námi, středně dlouhý článek je hnedle sepsán a ani jsem neviděl trojmo, jak mám ve zvyku, pod všemi těmi léky, no vyhoštěnec ze zdraví i společnosti, pěkně si zalelkoval se slůvky a hnedle je trpké neštěstí načas zažehnáno. Tohle je tak z úterka noci.. uplynuly dva dny či co a je mi zas hůř. Ale takový je život.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Evil Evil | Web | 29. května 2014 v 23:26 | Reagovat

já bych nikomu na cestu ranec buchet nedala.. všechny bych je sežrala sama.. protože jsem kyselina..

2 pavel pavel | Web | 30. května 2014 v 11:07 | Reagovat

O dychtivé ženy opravdu není nouze, můžeš je nabírat vidlemi. :D

3 monika-es monika-es | Web | 30. května 2014 v 17:26 | Reagovat

Jde mi o to, že tam mají uplně jiné ceny. Vím, že nebude třeba tak odolný apod. Ale jelikož chci telefon zas jen na rok nebo dva, tak mi to až tak nevadí. A navíc, co dnes není z Číny :-)

4 Erička Erička | Web | 30. května 2014 v 17:28 | Reagovat

Tak na Nebojsu jsem se dívala :)

5 Jarka Jarka | Web | 31. května 2014 v 11:10 | Reagovat

Milej zlatej, to skoro vypadá, že jsi se ještě nikdy nezamiloval. Použít holku a pak se ji rychle zbavit, to o lásce nesvědčí. Ale počkej holoubku, až se jednou vážně zamiluješ a dostaneš kopačky sám, protože vydržet s tebou asi nebude tak jednoduchý.
Ten můj komentář, ber taky s nadsázkou! ;-)))

6 Monbella Monbella | Web | 31. května 2014 v 22:29 | Reagovat

:D Já pohádky miluju :-)

7 Jay Jay | Web | 31. května 2014 v 23:47 | Reagovat

Jsem strašně ráda, že jsem se ani v jedné z oněch žen nepoznala =D

8 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 1. června 2014 v 17:38 | Reagovat

Některým ženám je lepší se vyhýbat. :))

9 Vendy Vendy | Web | 1. června 2014 v 19:01 | Reagovat

Výborný text. I když poněkud cynický, napsal misogyn?

10 bludickka bludickka | E-mail | Web | 1. června 2014 v 22:09 | Reagovat

Nejsi ty úchyl? :D :D Jestlipak k tomu opravdu potřebovala znát tvé písmo, nebo stačil jen způsob vyjadřování? Věci se mají asi říkat na rovinu. A ušetřovat se vzájemného účelného oblbování. Mohlo by stačit - Chceš, nechceš?

11 Barbora Barbora | Web | 2. června 2014 v 0:11 | Reagovat

Ja bych hrozne chtela potkat nejakou grafolozku. O tom jak jsem narusena, si vzdycky rada poslechnu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama