Rámě

5. května 2014 v 21:40
Tak co?

Když jsem řezal jednou kameninu, tak se mi pod dveřma objevila potvora.. skočila přímo do bytu a kdybych nebyl tak odvážný, tak bych umřel. Bylo to něco mezi ploštěnkou a tasemnicí. Divil jsem se, že to nezabilo každého na krok. Když se to ocitlo za prahem, vzal jsem botu a bouchl jsem to párkát. Nic to nedělalo. Otočilo to hlavičku akorát. Tak jsem pochopil, že rozbíjet dlažbu, která se určitě ozývá až do sklepa, nemá cenu.

Rozepíšu to. Prostě jsem něco řezal tam pod mosty u s***ého nádraží a najednou mi odštěpek dlažby skočil do oka. Tak jsem šel s klukama do fakultky a jak nikdy nemám u sebe občanku atd., protože je věčně ukradená nebo zapadlá, tak mi doktor důležitě odmítl vyšetření. Tak jsem se tam trošku dobíjel do těch dveří a ten chuj prý že volá policajty. Tak jsem řekl, že teda půjdu, že mi to za to nestojí, díra v oku. Něco jsem ještě porobil, ale pálilo to jak všici čerti, tak jsem řekl, že dneska to balím a přijdu zítra. Šel jsem, vlezu domů, sundám hadry a chci sednout k pivu, když tu najednou z chodby přiletělo něco ohavného tou škvírou pod dveřmi. Možná je, že jsem špatně viděl, ale opravdu ta věc, která mi tam tak zabzučela, mi připadala jak z jiného světa. Tak cenťák a půl, možná a malinko víc, ale s ostny všude kolem těla, když jsem přistoupil blíž, tak jsem viděl, že struktura jejího těla se podobá dikobrazovi a taky, že s něčím bojuje. Byla zaklesnutá nebo zakousnutá do jiné věci. Bylo to živé každopádně. No vzal jsem botu a bouchl, a pokládám ji zas k jiným botám, když vidím, že ta věc jen otočila ostnohlavičku ke mně a furt stejně oddechuje či bojuje či co tam dělá. Tak jsem zas vzal botu a bez kecání minutu jsem to mlátil, ty rány šly slyšet až do sklepa. Když jsem se odvážil podívat, jaká tam bude skrvna, tak bez kecání, ta věc ještě žila, škubala se vesele a zas měla odvrácenou hlavu. Kdo mě zná, tak ví, že nejsem z cukru, ale ten pohled na nezničitelného nepopsatelného brouka mě málem sklátil. Botu jsem nechal botou a šel do koupelky, vzal jsem nějaké přípravky, mám tam všelijaké babské krémy a tekutá mýdla a ještě odněkud jsem přitáhl savo a všechno to smíchal v jedné baňce. Pak jsem tedy šel a na toho brouka to pěkně zvysoka nalil a odběhl do vedlejšího pokoje. Pár minut jsem koukal z okna, už mě přešla chuť i na chlast, a vrátil jsem se a už se necukal, ale zas měl hlavu otočenou ke mně a pod ním byla normálně vyžrátá díra do keramiky, na té podlaze. Nejde se toho zbavit, je tam furt, toho brouka jsem v rukavicicích a v ochranném obleku vynesl do popelnice. Kdykoliv však pohlédnu na tu skvrnu, tak si připomenu, jak mě tenkrát strašil červ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dendulie Dendulie | Web | 6. května 2014 v 6:29 | Reagovat

Tak nic.

Sakra, nemůžu zabíjet. Není to vegan.

U okna v autobuse leží moucha.
Na zádech.
Bzučí a bzučí.
Kope nožičkami.

Nebo nožičkama? Kurva, já si to nikdy nepamatuju.

A každej tomu jen slepě přihlíží...

2 stuprum stuprum | Web | 6. května 2014 v 7:35 | Reagovat

Se divíš? Na mouchy sere pes.

3 Keeble Keeble | Web | 6. května 2014 v 19:49 | Reagovat

K hmyzu chovám poměrně velký odpor. Vleze to všude a babo raď, jak to pak dostat ven, třeba z nohavice. Brr, kouše to a kouše a nezbavíš se toho. A tahle...věc :D...zní opravdu děsivě. Třeba to byl sen. Nebo halucinace. Nikdy nevíš.

4 Evil Evil | Web | 6. května 2014 v 19:57 | Reagovat

tak tohle se mi teda ještě nestalo.. kromě škvorů nic nezabíjím.. mezi pištícíma kolegyněma vynáší jedna odvážná kolegyně pavouky zadním vchodem na dvůr.. ne.. pavouci mi fakt vadí.. nehrábnu na ně :D ale jiný zvířátka mi nevadí..

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. května 2014 v 23:54 | Reagovat

Jsi statečný chlapec. Já bych po druhém neúspěšném pokusu o vraždu botou sbalila fidlátka a byl by ze mě bezdomovec...

6 Jay Jay | Web | 7. května 2014 v 21:59 | Reagovat

Jsem velice ráda, že jsi to rozepsal :) vyklubalo se z toho cosi milé (já vím, že zabíjíš brouka, ale nemůžu si pomoct)

7 bludickka bludickka | E-mail | Web | 9. května 2014 v 17:56 | Reagovat

Cha, odhalila jsem te. Psal si ze si mel pivo, to je nemozny, takze verte-neverte : pribeh se nestal :-)

8 stuprum stuprum | Web | 10. května 2014 v 10:13 | Reagovat

Ten příběh se stal v době, kdy jsem piva pil. Takže zpomal. :)

9 Amelie Amelie | Web | 10. května 2014 v 16:21 | Reagovat

Mám bujnou fantazii, takže tě úplně vidím:-)) Hezká podívaná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama