Jak se věci mají

13. června 2014 v 12:24
Tak, po lécích, po rýži, mám celkem štígro, nikdo nechce službu na knihovně, tak jsem si ji vzal, skoro nikdo se tu neukáže, mají tu 6 tisíc knih, vesměs klasiky, blbiny, vymývárny mozků, něco tu vůbec neznám - takže mám denně skoro 2 hodky jen pro sebe a četbu. Karty se začínají obracet, he. Teď zas žertem, tak se nepyřte.
Někde jsem četl, že během jakéhosi povstání se vyskytl udatný rek, kterého si císař velmi vážil, ale přesto ho nechal 2x uvěznit. Tak se to má se vším, že? Povím vám o manželských trablech, ne že bych byl někdy ženatý, ale z toho, co jsem vypozoroval, vám dám rady do života. Když jsem býval mladý, pozoroval jsem cukrující se páry na všech nárožích a připadalo mi zábavné a hezké, že chlap ženě předkousává rybu, donáší jí domů hrst pralinek z pravé čokoládovny a společně splétají košíky na hříbky. Ale dnes se už jen směju té prasečí přetrvářce. Ve skutečnosti oba tyjou z nevědomé povahy vztahů, která chce jen vyživovat sebe a o další ve vzorci se nezajímá. Pokolení jsou jí ukradené. Chlap může ržát jak splašený kůn a přitom v práci nedostane nic lepšího, než co má kdejaký lajdák a žena, ta si vše představuje ve shnilých a růžovobrýlích intencích. Je totiž slabší, méně výkonná, když má být na pastvě na u trávy, tak si radši sesedne na mez a klábosí s ostatními ženštinami. Pro nás z toho vyplývá určité nelichotivé umístění na trhu práce. Žena volá, že má pět škol a umí všechny jazyky, navíc kojit, přebalovat, zajímá se o všechny odrůdy ledňáčků, kdežto chlap narovinu přizná, že je ožralý šmejd a budižkničemu, který viděl školu naposledy při záškoláctví u cirkusu na rychlodráze. Žena dostává, když má jakési půvaby a není úplně předsudečná, stokrát lepší podmínky pro práci než stejně postavený muž. A další věc; je ona vždy ta svedená mučednice a on ten svádivý ničema. Jak tomu bývá ve skutečnosti, o tom má asi každý dostatek svých zkušeností. Pak ovšem komplementárně existuje vazba při nevěře, která ženu omilostňuje a muže ostouzí. Když je žena podváděna, tak je zpravidla tragická, když se totéž děje chlapovi, je směšný. Paroháč. Teprve se dostáváme k jádru pudla - jak se výjimečné věci stávají obyčejnými. Kupříkladu dokonale pro vás krásnýž chlap, který je perfektně zručný, počítá s Perelmanem Poincarého domněnku a umí vyzpívat bel canto, se postupem let stává vetchým, trudovitým staříkem s vyměklým mozkem, kterému se nepostaví, ani když mu nastavíte prsíčko. A tady nastupuje nevědomá bolest všech citů nervového původu - vytrácejí se spolu s ubývajícím napětím, ničí je rutina a destruuje kruté poznání druhého. Teď, když máte řekněme mladé kořeny, můžete je občas lákat na poštěváček, ale co za 3, 5, 15 let? Zmítá se v nevědomé touze přesídlit do jiného hnízda a jakési zdrcující loajalitě, k vám, k bývalé dámě jeho srdce. Ovšemže existují jednoduché a vysoce funkční vztahy, jež přežijou půl století i více takřka bez poskvrnky - ale vizte jejich četnost - jeden na deset miliónů je ještě statisticky přehnáný odhad. Takže jakpak máme my, prosťáčci osudu, doopravdy poznat ženu, která nás dlouhodobě snese se všemi našimi neduhy, kterých je tím víc, oč míň o ně usilujeme? A kdo by o ni vlastně stál? Moučný červ má větší šanci přežít rok v krupici než my měsíc vedle navoněné feministky. A takové jsou všechny "silné" ženy. Tak prosím, kam jsme dopracovali naše vzájemné soužití, ptám se, aniž bych čekal odpověď.
Po celou dobu, co píšu tyhle kvintesence prázdna, mi hučí do hlavy nějaké šaoistické meditace, tak omluvte tón, kterým se mé přesvědčení ubírá. Ale jak si můžu pomoct? Všude okolo letargičtí opilci. Jakkoliv rezistentní vůči ranám osudu, ani ten největší alkáč pod sluncem není nezničitelný. Je zapotřebí se před ním třást, to ano, ale rozhodně mu nic nevyčítejte. Ožralce neopijete rohlíkem. Ví daleko víc, než je ochoten dát najevo.
Ženy jsou jako třaskavá směs, dělají velký rachot, ale vesměs působí lokálně, slovy činy nenahradíš. Mám nedůvěru k lidem, kteří máchají hubou a nezastaví se, zvlášť jestliže jsou špatnými řečníky. Připomínají mi cigoše, který má jeřábnický kurz a každý večer U koule slaví jeřabinkou, aby se pochlubil a připomněl, kam to dotáhl. Jako je to vtipné, všechna čest, jenže dělat to 10 let každý večer brzy znechutí i otrlé jedince...
Přepl jsem na hitradio bodka cézet. Lady Ga Ga, slabota, i když JI bez přehánění baštím, líbí se mi, jak přeskupuje účesy, líčení i těla a neustále je neuchopitelná popisem. Zkoumat a vnímat takový zvláštní úkaz mě v posledních letech drželo nad vodou. Nezáleží valně na tom, že zanechá hudební stopy přinejmenším diskutabilní. Na její místo přijde jiná hvězda a hity bude skládat další občan, však každý je dnes nahraditelný. Horší to bude, až úplně vymizí důvod lidí si pouštět v autě kazeťáky a broukat si při grilovačce, ačkoliv doba ta nezadržitelně nadchází.
Tak vymírání zdar, děcka, držte se a držte mi palce, abych tu nikoho nezabil. Přechod z blázince do vězení bývá tužší.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 K. K. | Web | 13. června 2014 v 15:12 | Reagovat

No, nemůžu úplně se vším souhlasit... Možná i proto, že jsem sama ženská.

Nejsem feministka, to určitě ne, zkrátka jen věřím tomu, že obě pohlaví mají v určitých věcech navrch a jsou v nich lepší... Jsem ráda, za emancipaci a za to, že už nejsme odsouzené ke stání za plotnou a k tanečkům po domě s prachovkou v ruce. Líbí se mi, že už máme možnost také věnovat se svému osobnostnímu rozvoji a sebeuplatnění.

V čem s článkem nesouhlasím asi nejvíce, je myšlenka o tom, jak je vnímána nevěra u žen a jak u mužů. Nemyslím si, že chlapi by na tom byli v takové situaci hůř a byli vnímáni jako "blbí paroháči". Naopak mám pocit, že zatímco u mužů je tak nějak tolerováno, když podvádějí a někteří z jejich kamarádů jim ještě obdivně poklepají na rameno za každý další zářez. Když oproti tomu podvede žena, všichni ji označí za děvku.

2 stuprum stuprum | 14. června 2014 v 9:42 | Reagovat

Však fórek, nic víc.

Ten článek je psán jako podpora Strindberga post mortis, který otázku žen hodně řešil, v tehdy prudérním Švédsku nic neobvyklého. Dneska se tomu pochopitelně usmíváme, protože svatými se to na světě zrovna nehemží. A kór, když panuje přesvědčení, že podvádět se má, kde se dá.
Nikdo za to asi nemůže, nebo jo? Mně přijde, že už je taková doba. :D Málo ženských, moc chlapů a všelijaké mindráky.

3 Beatricia Beatricia | Web | 14. června 2014 v 12:09 | Reagovat

Moc ti děkuji za návštěvu a milý komentář. Ráda poznávám tvůj blog. Píšeš krásné a hodnotné články, které mají velkou vypovídací hodnotu. Máš bohatou slovní zásobu, skvělé obraty a v neposlední řadě precizní gramatiku. ☼

4 Sugr Sugr | Web | 14. června 2014 v 13:05 | Reagovat

Ovšem takovou "krásnou nohou" v hrobě, to by leckerý blogový kmet vydávající se ja Jůru umřel hned!:-)
Sakra, ono se mi to i rýmuje..., no jo, je vidět, že poéta ve mně nikdo nezaře!:-)
Píšeš dobře, fakt se mi to ještě dobřeji četlo, jen tak dál.
Pozor-puritáni tě ale budou kamenovat, to znám!:-(
Dík za koment u mě!

5 Ježurka Ježurka | Web | 14. června 2014 v 18:16 | Reagovat

Já rovněž dík za návštěvu. K tomu článku mám jen takovou malou poznámku. Nikdy nepoznáš, s kterou ženou budeš do konce života. Chce to prostě buďto risknout, nebo zkusit znovu. Mně to vyšlo do třetice. :-)

6 Jay Jay | Web | 14. června 2014 v 20:55 | Reagovat

Opět jsi mě potěšil a pobavil.
S něvěrou je to těžké, ale ať každý dělá podle svého svědomí... S pracovními podmínkami to až tak růžové není (teda jen podle vlastních zkušeností), ale asi záleží na náhodě... doufám.

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. června 2014 v 22:47 | Reagovat

Pasáž z jeřabinkou mi přijde silná.

8 mengano mengano | E-mail | Web | 19. června 2014 v 23:54 | Reagovat

No, pokud podvádí žena, bývá nazývána dorotou. Podvádějící chlap bývá spíše obdivován (v pánském kolektivu). Takže ono to není tak jednoznačné.)

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 21. června 2014 v 16:08 | Reagovat

Mám pocit, že teď, po 25 letech manželství je to nejhezčí. Konečně mám pocit, že o mě doopravdy stojí. Chce se mnou žít ne proto že spolu čekáme dítě, ale pro mě samotnou. A já zase chci jeho. Není to láska jako trám, to ne, ale je to láska. Klepu na dřevo a do zubů co mi ještě zůstaly :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama