Lahvička borovičky

16. srpna 2014 v 0:02
Jednoho dne přišel k potoku znovu. Bylo to na jaře, kdy voněly stromy a louky a slunce pomalu zapadalo a schylovalo se k době, kdy je nejlépe nahodit mušku do běžící vody. Navázal mušku, párkrát se rozmáchl a zašeptal:
"Tak leť, potvůrko!"
Muška si sedla na hladinu, ale nic po ní neskočilo. Znovu nahodila a zase nic. Chytal půl hodiny a neměl ani jedno zabrání. Najednou přestal chytat a rozeběhl se chvatně podle potoka, přes brejličky zíral pátravě do tůní. Nespatřil jediného pstroužka. A pak si všiml, že se v namoklé půdě rýsují dvě čerstvé koleje. Vyděsil se: pstruhy někdo vybírá.
Mám rád tu řeku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andrea Andrea | Web | 16. srpna 2014 v 11:15 | Reagovat

Zdravím,

zrovna v tom nejnapínavějším to utneš ach jo :D. Parádní krátký příběh! :)

Andrea

2 ANA ANA | Web | 16. srpna 2014 v 18:28 | Reagovat

To se stalo? Vlastní zkušenost?

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 16. srpna 2014 v 19:21 | Reagovat

Nevím proč, ale z toho příběhu sálá zvláštní energie plná očekávání, či určitého zaskočení, alespoň já to tak cítím...krásně rozepsané.

4 swiftest swiftest | Web | 9. září 2016 v 10:50 | Reagovat

nebankovní konsolidace půjček :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama