Ten, kdo tvoří

10. srpna 2014 v 0:03
Jeho osud již dávno nezávisel na potlesku a ocenění davu, byl rozhodnut již v době, kdy se domnívali, že jej mohou úsměšky a záštím zničit. V době, kdy rostl, nedolehl k němu žádný vnější hlas, ani chvála, která by jej bývala mohla zmást, ani pohana, která by jej mohla naleptat. Tak jako zrál Parsifal, tak dorůstalo jeho dílo čistoty, samo v sobě a spolu s věčnou přírodou. Promlouvala k němu jen jeho práce. Hovořila k němu ráno, když procital, a večer dlouho doznívala v jeho rukou jako v odloženém hudebním nástroji. Jeho dílo bylo nepřekonatelné proto, že přišlo na svět již dospělé, a ne jako dílo, které teprve roste a dožaduje se uznání, nýbrž jako skutečnost, která se již uplatňuje, která je zde a s kterou se musí počítat.
Rodin
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jay Jay | Web | 12. srpna 2014 v 21:34 | Reagovat

Dokonalá poslední věta (čtu to tady nejméně po osmé a konečně jsem to musela "říct nahlas").

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama