Lvice

22. září 2014 v 14:09
Ráno jsem byl na radnici (jsem tam pořád, říkám si s klasikem: radíme si a jsme bezradní!) a koukám do protějšího okna, vdechuju vůni květin, vzduch vibruje tlumeným ptačím zpěvem, sedím tam někde v 3. patře na lavičce, když tu vidím před sebou, pod sebou jak se belhá po schodech nějaká kost. Mohlo jí být tak 29, 30. Ale jak jsem ji viděl, tak si říkám, že vypadá, jak kdyby ji jako malou nutili sjíždět na lyžích kopce, protože měla takové vytahané kyčle zvláštně, působilo to fakt neodolatelně. Tvář neměla jako standartní dnešní holky unavenou, ale bylo v ní něco ne z kočky, spíš z lvice, opravdu jsem z ní měl zajímavý pocit. No od pohledu rodilá vesničanka, která si zakládá na tom, že dokončila ve městě náročnou školu, nějaký ten doktorátek a teď má tu svou rodinku a bude se o ně starat, dokud se zas její děti nerozhodnou si založit rodinu, a tak to bude pokračovat do soudného dne. Závidím těm lidem, kteří mají tak krásně nalajnovaný život, musí v nich být radost ze života a množství energie, které jim umožňuje zdolávat ty své mety. Pak už se na ní valil její choť, choval nějaké to děcko v náručí, taky asi taková mužská její verze. Oba byli jasně hodní lidé, nebyly to typy, které za sebou mají mnoho úpěnlivých zkušeností, takže karmicky se zrodili slušně a vedli jednoznačně řádný život. Nestihli se jim zkřivit tváře a ohnout hřbety, sálalo z nich teplo domova a péče. Pak jsem na ní vejral dál, protože mi začala hrát fantazie a říkal jsem si: jaká asi je taková holka? Já vlastně znám samé špatné, trajdy a fetny, co se jenom kurvily a dotáhly to akorát do bordelu. Muvili spolu a já naslouchal, co by se z nich dalo ještě vyčíst. Chlap musel být nějaký špekulant na burze, byl takový vyleštěný a nóbl, zvyklý mít hlavní slovo, odráželo se to i v jeho postoji. Poněvadž víme, jak třeba nějaký vekslák z minulého režimu drží děcko, jak si furt hlídá záda atd. Tenhle byl jen přirozeně autorativní. Lvice měla takový témbr hlasu, až mi zaléhalo v uších, myslel jsem, že mě složí ty její trylky. Asi bych to nevydržel a začal blouznit, kdyby včas neodešli. Naštěstí se chvatně vzdalovali a já mohl pokračovat v zírání z okna. To ráno už se obešlo bez dalších podpásovek.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 23. září 2014 v 7:31 | Reagovat

Úžasné a dobře napsané .....

2 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 24. září 2014 v 11:28 | Reagovat

Úžasný pozorovací talent :). To u mě je to naopak. Lidi pozorovat neumím, přírodu ano, ale lidi ne. Kolikrát si říkám, jen abych se já nikdy nepřipletla k něčemu, při čem bych pak měla popsat osobu (pachatele, atd.). Co z toho by vylezlo - předem lituji ty vyšetřovatele...;).

3 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 24. září 2014 v 21:41 | Reagovat

Takoví ti katalogoví... :-D

4 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 25. září 2014 v 0:09 | Reagovat

Úžasný.. taky mě občas zaujme nějaká osoba natolik, že na ní vejrám, až si říkám, jestli si o mně nemyslí, že jsem nějaká vadná. Ale takové příběhy se mi v hlavě nikdy neodehrávaly.
Takovou představivost bych si přála mít =))

5 Kika Kika | E-mail | Web | 25. září 2014 v 10:50 | Reagovat

Fantazie pracuje na plné obrátky a už si ji představuju: není to kočka ale je to přímo lvice (ať představuju jak si představuju, mužský pohled se bude zřejmě lišit od toho mého :-) ), ty kyčle, nesmím zapomínat na kyčle! A zvonivý hlas... Paráda, nemám ji ráda a ani ji neznám ;)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. září 2014 v 21:48 | Reagovat

Špek Ulant.
O to tu kráčí.

7 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. září 2014 v 21:32 | Reagovat

A to jsem si myslela, že jsem nějaká divná, když pozoruji lidi kolem sebe a v hlavě si potichu skládám a upravuji jejich příběhy. Moc hezky jsi je vylíčil, tak realisticky, že jsem je viděla spolu s tebou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama