Popel je smutnější než myšlenky, který vzbuzuje pohled na dítě v kolébce

10. října 2014 v 17:53
Spatřoval v tom (myslete si co chcete!) nehynoucí důkaz lidské dobroty. Lano se přetrhne a spadne do moře. Mladíci przníci ostatky nedávno zemřelé ženy. Vorvaň se zvedá z moře, aby se podíval na koráb, zvědavost se zrodila se světem, vyměňovat si s tebou myšlenky, to nemohu, měkké paprsky už dávno rozzářily plochy mramoru, vláčející své rubáše pokryté černými skrvnami, kdo spí, sténá jako odsouzenec k smrti, a až se vzbudí, vidí, že skutečnost je třikrát horší než sen, má-li člověk dokázat řádnou práci, (zvědavost se zrodila se světem!) nesmí dělat dvě věci najednou, ty myslíš, že vykopat hrob je řádná práce, když se pelikán odhodlá dát svá prsa za potravu mláďatum, má jiné svědky, když mladý muž vidí v přítelově náručí ženu, kterou miloval, zapálí si doutník, zůstává pak doma a spřátelí se nerozlučně s bolestí, je to pochopitelné jednání. Nějaký pária civilizace, žák cítí, že mu bouřlivé mraky prudké nenávisti stoupají do hlavy, jako by se měla rozskočit, stála horečka, obočí se mu stahuje a oči zapadají, v noci přemýšlí, protože nemůže spát, ve dne jeho myšlenka přilétá příbytek, až do chvíle, kdy z něho unikne, jako by byl stižen morem, takové jednání je běžné-- Smrtelnost či nesmrtelnost duše, záhada, kterou lidstvo ještě nerozřešilo. Přestaň pracovat, vzrušení tě zbavuje sil, zdáš se slabý jako třtina, bylo by šílenstvím pokračovat, já zaujmu tvé místo, kdybych si nepočínal správně, řekni. Netrap se marnými pochybnostmi, všechny ty hroby roztroušené po hřbitově jako kytky po louce. Nebezpečné přeludy se mohou objevit i za dne, ale objevují se hlavně v noci. Nediv se proto fantastickým zjevením, které tvůj zrak zachytí. Bůh, který stvořil člověka a obdařil ho částečkou svého rozumu. Hrobníku, proč slzíš, proč ten pláč podobný ženskému. Bůh jim umožnil překonat i ty nejhroznější utrpeni, mluv, pověz mi, mluvíš-li stejným jazykem. K čemu pak ctnost, ideál, kterého se každý snaží dosáhnout. Jako jarní vánek pro starce. Kdo je ten muž, který vyslovuje věci, který by jen tak leckdo nevyslovil. Raději slyším jeho mluvit než mnohé zpívat. Celková dokonalost, jak svalnaté jsou jeho paže. Jeho čelo je poznamenanáno stigmatem, je toto stigma čestné nebo potupné. Mám na tyto vrásky pohlížet s úctou? Nevím, a nechci se to dozvědět. Je zabrán do uváh neznámých, je zaujat prací, které není zvyklý. O jak je pochmurný, nediv se tudíž, odkud jsi přišel. Dovol, abych se tě dotkl. Ať z toho pojde cokoliv, budu vědět, na čem jsem. Tyto vlasy jsou jedny z nejkrásnějších, jakých jsem se kdy dotkl. A troufám si říct, že vlastnosti vlasů jsou mi známé. To, co se zachvívá pod mým dotykem a působí, že i já se zachvívám, je bezpochyby živé maso. Ty se skláníš nad kopáním hrobu. Bude mít půvabné vlasy, které mu budou splývat kolem půvabného čela. Opustit rodiče je špatné, nedovedl bych být nevděčný syn. Zůstaneme věrni pokynů až do chvíle, kdy nám poručíš opustit tento svět. Požádáš-li o ptáka, který nikdy neodpočívá, přinesou ti ho. Co by ti nepřinesli. Nepřinesou ti draka, který je schovaný na měsíci. Měj se na pozor, slyš mé rady. Dělej co chceš. Chci tě. Věz, že se tě nebojím. Před tebou není nic velké - leda snad plamen, kterým plane velké srdce. Nebeský otče, odvrať pohromy, které mohou stihnout naši rodinu. Zachovej ženu, která mě utěšovala ve chvílích malomyslnosti. Budeš skřípat zuby křečí. Matko, pomoz mi, už nemohu dýchat. Ze stran zazněl výslech nesmírné ironie. Pohleďte, jak orlové padají ze skal. Ona zároveň zemřela s plodem svých útrob. Má manžela, můj syn, vzpomínám na dávnou dobu, kdy jsem byl manželem a otcem. Takovou nespravedlnost nestrpím. Pekelní duchové ho obdařili jistou mocí. A je-li účinná,.. vím jen, že pomáhal při hledání hnízd mořských ptáků.
Lev si nepřeje být obtěžován, když se sytí.
Podlle Maldorora
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. října 2014 v 20:05 | Reagovat

Moc mě baví tvůj osobitý styl psaní, vždy dokážeš něčím zaujmout a to je podstatné. Jen tak dál :))

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. října 2014 v 20:15 | Reagovat

Kopání hrobu je velmi podobné kopání studny.

3 doDina doDina | Web | 10. října 2014 v 22:29 | Reagovat

Raději slyším jeho mluvit, než mnohé zpívat.
Tvoje psaní je neodolatelné. Jen každá pátá věta je napsaná, zdá se. Příliš mnoho myšlenek na jeden svět.

4 womm womm | E-mail | Web | 11. října 2014 v 0:13 | Reagovat

Pekné dielo. Zas ten štýl z ktorého sa nijako neviem vysomáriť, ale veľmi dobre sa číta. Nemám práliš čo vytknúť.

5 womm womm | E-mail | Web | 11. října 2014 v 0:13 | Reagovat

[4]:príliš*

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 12. října 2014 v 1:34 | Reagovat

Proč nás Bůh obdaroval rozumem jen částečně? Žena na hřbetě nese celičký svět a muž smí jen tiše truchlit?

7 Vendy Vendy | Web | 15. října 2014 v 20:49 | Reagovat

To je úlet. Ale parádní!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama