Sajrajt na entou

29. listopadu 2014 v 4:02
"C'est parce qu'elle est suffisamment haute dans le ciel que la lune brille sur la mer comme dans les flaques d'eau." Pessoa a snad nejhezčí citát o měsíci, který jsem kdy četl

Přemýšlel jsem, když jsem sem jel, jestli se třeba budu moct na sebe někdy podívat na zrcadla... Poslední roky jsem se totiž raději holil potmě někde v kumbálku, než abych své zraky vystavil pohledu na svou tvář. Musím předeslat, že v osmnácti jsem byl celkem slušný kořen, na mladého zhýralého kluka, ale jak šel čas a já zabředával do čím dál horších šlamastyk a pocitů viny, zmaru a zoufalství, přestával jsem pohled do zrcadla zvládat. Na každého chlapa před zrcadlem je smutný pohled, inu prostě takové bezmocné zvířátko, ovšem na mě byl pohled přímo žalostný, protože jsem krom bezmoci, projevující se nemožností cokoliv činit, trpíval i beznadějnými představami o budoucnosti, jež se přímo tělesně projevovaly v mé tváři a počínaly drasticky hyzdit celkový ráz identity, který u drtivé většiny lidí přece jen jakžtakž přiměřeně zůstává zachován snesitelný. Dlužno dodat, že z některých jedinců bohužel, nedá se svítit, a odlesku jejich chamtivých, nenasytných, podlých a kdovíjakých výrazů, možností jest vskutku nepočítaně, z oněch výrazů je mi na blití, uznávám, že nejsem anděl tolerance a místy se při konfrontaci s nimi musím vygrcat někde u lavičky, ale sotva dobliju poslední šťávu, už jsem zas v cajku a život jde dál a kromě bolestné alergie na takové ty rozumbrady a diktátory, kteří jdou přes mrtvoly, kamkoliv se šustnou, mi občas přes rty přeběhne upřímný úsměv. Malé Hitlery jsem obzvlášť choval v nelibosti, protože jsem si bůhvíproč spojoval Adolfa aspoň s částečně splněným snem, kdežto hitlerky pouze se zhola nenaplněným ideálem a jevili se mi tím pádem v horším světle než samotný neblaze proslulý pán endlösungů.
Ať rozsoudí Kristus na nebesích, zda jsem se na své fóbii, protože jinak se ve finální fázi má neochota čelit pohledu do zrcadla nazvat nedala, podílel pouze neúčastně, nebo zda jsem ji živil myriádami zcestných myšlenek vedoucích až k osudnému bodu bludu, kdy se mi jevilo vše rozmazaně a jakoby depersonifikovaně. Jisté je jen to, že stále nesnesu pohled na ty skříplé oči, v nichž se odehrává boj mezi rovnováhou a chaosem, v nichž vše plave na mělčině a hned hrozí se nabourat přímo do útesu, kde vše visí na pantech a je polámané nebo rovnou stržené. A nad tím vším, v obláčku - který teprve mázdra opilosti poodhalí, se chechtá odloučený rarášek jáství, úplně ztumpachovělý tou urputnou snahou se srovnat a vidět a cítit aspoň jako všichni kolem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 29. listopadu 2014 v 8:13 | Reagovat

Je to působivě napsané, ale nevím co k tomu dodat, o chlácholení nebo rady  určitě nestojíš...

2 Evil Evil | Web | 29. listopadu 2014 v 8:18 | Reagovat

je to holt asi pravda, že vypadáme tak, jak se cítíme.. chápu tě.. naprosto tě chápu.. drž se.. i když jsou tvoje slova zoufalý, je to opět nádherně napsaný..

3 Akim Akim | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 10:10 | Reagovat

Já se radši holím tak jednou za měsíc. Ono to sice občas odradí nějakou dívčinu od fyzických aktivit sexuálního charakteru, ale nu což, spisovatel by měl být psanec, ne? A podle toho by měl i vypadat. Neumím si představit, že by tvoje články psal nagelovaný a vymydlený metrosexuál.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 11:13 | Reagovat

Já beru všechno strojkem na trojku, vlasy i vousy.
Doba si žádá standardy.

5 Zítra Zítra | Web | 29. listopadu 2014 v 12:48 | Reagovat

A že se na ty srovnaný kolem nevykašle a nestane se tak sám měsícem?

6 fakynn fakynn | Web | 29. listopadu 2014 v 14:05 | Reagovat

I když tohle není zrovna k tématu, ale naprosto se mi zalíbilo tvoje vyjadřování!

7 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 29. listopadu 2014 v 14:33 | Reagovat

vyzní, jako bys byl "obrazem Doriana Graye" sám sobě, Ty rarášku Jáství ;)

8 CuMelKaa CuMelKaa | Web | 29. listopadu 2014 v 15:05 | Reagovat

Mi se uplne oholei muzi nelibi,..jsou z nich pak takove endonosene holatka, staci tak jendou mesicne..navic to pak pri libani jak to dorusta picha :D a to je naprd..;)

9 :* :* | Web | 29. listopadu 2014 v 18:44 | Reagovat

Docela mi to připomíná mě..:/ Každopádně skvěle napsané, i když neveselé, snad bude brzo fajn, nebo aspoň trochu líp :)..Držím palce..:)

10 Jana Jana | Web | 29. listopadu 2014 v 21:26 | Reagovat

Až ti bude zas ze sebe zle, podívej se do toho zrcadla, podívej se právě do svých očí. Neboj se, jsi chlap, tak se neboj :-) Nenajdeš tam netvora, nikdo tam nenajde netvora, ale dušičku, jakou má skoro každý, která prosí, protože trpí. Všichni občas trpíme a proto se nějak chováme, odsuzujeme se, huntujeme se na těle, nebo na duši. A až v těch svých očích uvidíš svoji dušičku, budeš se mít rád a nebudeš si ubližovat :-)

11 stuprum stuprum | Web | 29. listopadu 2014 v 21:37 | Reagovat

Dobře, Jani, zas tak to nehrotím. :D

12 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 23:37 | Reagovat

Myslím, že si zrovna ty nepřeješ, aby tě všichni uklidňovali, chválili, obdivovali a podporovali. Navíc, neexistují pro to ta správná slova.
Proto se vyjádřím pouze k článku jako takovému. Docela se mi zamlouvá tvůj zvláštní styl psaní. Kombinuješ až trochu archaickou řeč s obvyklým slangem. Působí to docela příjemně.
Myšlenka je také krásně vystihnutá, myslím, že takto se občas cítí každý, i když třeba neoprávněně...
Jen, pokud mohu, bych měla malinkou výtku- zkus se vyjadřovat v kratších souvětích, nebo zkus alespoň jedno mít o jednom tématu. Občas jsem se v tom ztrácela.

13 stuprum stuprum | Web | 29. listopadu 2014 v 23:45 | Reagovat

Dík, kratší věty by určitě přidaly na přehlednosti. :)

14 doDina doDina | Web | 30. listopadu 2014 v 1:40 | Reagovat

A teď už se na sebe díváš? Měl bys, je to realita. Přinese nové myšlenky.

A proboha, pro celistvost pročítám i komentáře. Takže. neopouštěj dlouhá souvětí, můj Kerouacu, neupadej do nudy a šedi toho "správného" a srozumitelného psaní. Kdo chce chápat, chápe. A tím spíš se cítí obohacen, nebo tak něco. (Tohle už jsou kecy, vím. Hlavně buď Ty. tečka)

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. prosince 2014 v 15:38 | Reagovat

I k žití je třeba odvaha, tak ji sebe a žij! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama