Silva

31. prosince 2014 v 4:27
Bouřím se, děti, jak loď zmítaná zběsilými větry. Sotva dopadnu na skaliska, rozsypu všechen čaj i kávu, obchodní artikl výnosný jak padělání hoven. Zmatení námořníci skočí s nafukovacími křidélky na svalnatých pažích do ledového moře a jejich prudce zchlazená těla zmítaná šokem přivábí nepřekonatelné predátory, žraloky šotky, kteří je sežerou nejprv přes kosti až na morek, chvíli si dají pohov, načež z morku vykoušou i šedou želatinu, která tam někdy uvízne. Celkově z chrabrých mořských vlků zůstane míň než z rýpavého cigoše při neonacistickém pochodu. Ale tak vznikají všechny problémy. Nabalují se jak sněhová koule, dokud nedojde ke spuštění, někdy z kopce, ale vždycky nečekaně. Dřív jsem si myslel, že na všechno pitomé, co mě obklopuje, stačím, že jsem jakýsi latentní či zneuznaný superman. Až kdesi ve věku patnácti jsem pochopil, že superhrdina musí mít majetek odhadovaný na nejmíň deset miliard dolarů, sluhu Alfreda a výrazně psychotickou povahu (hlavně nesmí mit ženu, což si všimněte, je zlatým pravidlem - připravila by ho totiž o všechny schopnosti i holý rozum); pouze přijatelnou povahou jsem byl z výše zmíněných podmínek obdařen, ovšem zase mírou vrchovatou. Bipolár je proti mně hadra. Mým velkým snem je utonout v nádrži s whiskou, jako ten předák Ettles ze Skotska, jeden ze třinácti děti, co celý život míchal whisku a v šestačtyřiceti, "štastně ženatý", se jednoho dne v glenfiddichském lihovaru prostě vrhl do nádrže, asi si zaplavat a přitom se pěkně nalokat. "Netušili jsme, že má deprese." Vypadalo to, že žije spokojený život nádeníka. Než ho vylovili, byl už kaput. Cioran tvrdí, že existují zhruba čtyři druhy sebevraždy a ostatní jsou jen variantami. Když to říká Cioran, tak tomu bezvýhradně věřím, adoruji toho monomaniaka, ale daleko líp se mi žije v domnění, že jsou jich stovky a jedna je rafinovanější druhé. Nechat se vystřelit kanónem do hradu. Tandemový seskok do jícnu sopky. Zabít se poslechem Milana Chladila (Vždyť je léto, Teď už je ráno, Až na severní pól) či zvolit dobrovolný odchod ze zdejšího údolí slz v podobě večeře pro vyhladovělá divoká prasata, motiv, který léta spal v televizních archivech a byl znovuobjeven až v seriálové inscenaci Hannibala. Svět je plný možností, nekonečná mnohost prostupuje každým z našich rozhodnutí, každý úsměv žebračky je úsměvem smrtky, který praví, už si pro tě přicházím, každá slza dítěte odmítnutím snášet byť jen jediný další den bez přislíbení milosrdenství šílenství, které by je odpravilo už nazítří. A tak si tu hodinu od hodiny žijem a hodinu od hodiny hnijem. O ženách se traduje, že neví, co chtějí. Myslím, že ženy přesně ví, co chtějí, jen to nedokáží pojmenovat. Muž naproti tomu neví nic. Tápe v koridorech světa, který je mu nepřítelem už od prvního nadechnutí a nutí ho jen otročit ve jménu blahobytu, cti, žádosti, tradice nebo třeba jen pro lásku. Žena patří celou svou bytostí do světa, muž mimo něj. LEČ ZDÁ SE, ŽE SE STROPY SYPOU Z BAMBUSU, jak volával Biebl. Jinými slovy, zbytečné cokoliv psát, protože cokoliv už bylo popsáno. Jděte do knihovny a zabodňete prst do libovolného regálu. Nechápu lidi, co zbožňují knihy. Knihy, toť odpad ducha, všude je tolik myšlenek a vesměs tak pofidérních, že kdo je chce přečíst, neřkuli vstřebat, musí se obrnit jak perští legionáři, že na jejich údržbu a sklad nestačí obyčejná knihovna nadzemní, knihovníci dali hlavy dohromady a vynalezli knihovny podzemní i důlní. Knihovna v Alexandrii byla tak ošklivá ve své předimenzovanosti, že se jí přezdívalo κουλούρι - věc ve tvaru koblihy.

Celý život myslím jen na společnice, které by se vysvlíkaly, kdykoliv bych měl chuť zřít jejich nahá těla. A tenhle neustále obnovovaný harém by vydal na tisíc knih, duch je pro špindíry, milovníci serou na verše, nezajímají je balkónové scény ani drnčení rozbíjeného nádobí, jdou čistě za masem. Asi proto mají někteří jedinci lví nos, neuspokojí je jedna, dvě či deset konkubín, potřebuji stále nová těla, plná žádosti! Bez otázek, bez vytáček. Prostě jde se na to, půl je hotovo. A druhá půl čeká za dveřmi nebo pod peřinou.

Jinak šťastný rok 2015 přeje váš tichý společník.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 10:25 | Reagovat

Opět jen - Amen... Tobě také kupu slastí a žádné strasti do 2015...

2 SpamBot SpamBot | Web | 31. prosince 2014 v 12:55 | Reagovat

Povedala by som, že ti chýba sex... Nie žena, ženy sú otravné....
Tak nech ti v novom roku nechýba nič a whisky nikdy nedojde  :D

3 Elis Elis | Web | 31. prosince 2014 v 13:41 | Reagovat

[1]: Připojím se k Akimovi, lépe bych to nenapsala, jenom přidám k slasti ještě ženskou, není dobře člověku samotnému, a v příštím roce už žádné strasti, ale hodně zdraví a nějaké to štěstíčko k tomu...

4 Hay. Hay. | Web | 31. prosince 2014 v 14:47 | Reagovat

Presne, všetko povedané bolo, tak na čo niektorý ľudia veci dokola? Aby našli stratený zmysel? Ja ani neviem, čo napísať, každý si veci, ktoré si tu napísal môže podať po svojom. Asi k tomu dodám len toľko, že ti prajem do nového roka nejakú výnimočnú osobu, ktorá ti spríjemní tvoje putovanie životom, a bude pre teba múzou. A potom to všetko ostatné, a dobré :)

5 Beatricia Beatricia | Web | 31. prosince 2014 v 16:24 | Reagovat

Tak tedy, mne nikdy nemůžeš pochopit, protože já knihy zbožňuji a vstřebávám je. Jsem hrdá na své přízvisko knihožrout. Kde jinde bych brala moudrost, znalosti, zábavu a poučení, ne-li z knih?
Nicméně, ti přeji krásný skok do nového roku, hodně úspěchů a slastí, a méně strastí.☼☼☼

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 16:51 | Reagovat

Už se mi to motá.
Když mluvíš o té sebevraždě, neuvažoval jsi o těch mravencích? Pomazat se medem a usnout v mraveništi?
Anebo se ti ta jejich kusadla eklovala?

Knihy a těla mají jedno společné.
Když doslouží, dají se spálit.

7 stuprum stuprum | Web | 31. prosince 2014 v 17:00 | Reagovat

Jo, chci spadnout do reje mravenců parapomera, čistá bolest, ani med nepotřebují, koušou jen tak pro nic za nic.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 17:10 | Reagovat

[7]:
Sto roků samoty?

9 stuprum stuprum | Web | 31. prosince 2014 v 17:13 | Reagovat

[8]: Nět. Tam nalezneš jen výbuchy mravenců a lomození molů.

Tohle je ze stupruma!

10 Jana Jana | Web | 31. prosince 2014 v 17:32 | Reagovat

[9]: Škoda Stuprum, že nemohu přečíst celý tvůj článek,...no kor to tmavé pozadí a bílé písmo, to mi to ještě víckomplikuje, přesto doufám, že dnešního Silvestrapřežiješ bez těch mravenců. A doufám, že máš u sebe do Nového roku alspoň nějaké přátele tam za tou velkou louží. Jinak já už se bolesti dávno vyhýbám jak můžu.
Přeji Ti hodně štěstí v příštím roce :-)

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 18:42 | Reagovat

[9]: Kde jsou moli, tam je tleskání, říkával můj sploužák.

12 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 31. prosince 2014 v 20:26 | Reagovat

skoro to vypadá, že do nového roku šťastně vybíráš jen sebevraždu.
tak když už jsi u toho, vyber mi taky jednu. díky.
přeje dora

13 stuprum stuprum | Web | 31. prosince 2014 v 20:28 | Reagovat

Ale no tak, proč ty černé myšlenky, Doruško? :) Život je plný radosti, stačí otevřít oči. :)

14 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 31. prosince 2014 v 21:07 | Reagovat

[13]: Když je nechám zavřené, bude tak hezký, jak si jen dokážu sama nakreslit. S otevřenýma očima .. to nikdy nebude pohádka. Ale Doruško už mi dlouho nikdo neřekl, tak se to dá celkem vydržet.

15 Bocian Bocian | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 12:54 | Reagovat

Ťažko súdiť po koľkých vrchoch sa tento článok motal... od čohosi sa ale musím odpichnúť a síce tvoje pôžitkárske predstavy. Takže chceš zarobiť, naplno a vo veľkom štýle si užiť, a potom to všetko uťať? Aj tak sa to dá. Myslím, že život nie je iba správny a zlý, že pre každého má inú rovinu. Napokon, je to jeho vlastníctvo! Nie som zástanca kresťanských rečí, takže si každý robme, čo len chceme. Prajem ti skvelý rok, skvelý pre teba :-).

16 Berry Berry | Web | 1. ledna 2015 v 16:22 | Reagovat

Oslovil jsi mě dokončením věty, že ženy nevědí co chtějí - že to jen neumí pojmenovat. To jsem asi na Nový rok potřebovala slyšet :)

17 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. ledna 2015 v 9:43 | Reagovat

A já myslela, že chlapi chtějí dobývat ženy :-) Neomrzelo by tě jen sedět jako paša a kýváním prstu ukazovat na tu, která má zrovna odhalovat svoje vnady?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama