Záviďte úspěch a viďte za

30. prosince 2014 v 16:40
Nechať zlé utone v přílivu zmatků a strastí, jež zovou se tmou. Blog bude černý, dokud neřeknu jinak. A vy, co si oči ničíte při sledování světelných, neutronových jevů, zvykněte si laskavě na temnotu, která provází všechny pošahance na jejich cestě do pekel! Vždy jsem měl černý blog, jen dočasně jsem fotofobům nabídl možnost bojovat, byl tak černý, až se Kanáánci obávali o svůj poctivý chléb, černý jako uhel, který spolu s manou a křepelčími sendviči padal za dávných časů z nebes na poušti. Jak říkal už strejda Nietzsche, dokud se nezbláznil u kobyly po svých eskapádách v bordelu: co tě nezabije, to tě přizabije, a měl pravdu - ostatně jako vždycky. Pokud hledáte nějaký argument pro, nalistujte Nietzscheho, pokud snad proti, rovněž příslušný oddíl Nietzscheho. Tento velký skeptik byl zároveň velký moralista a nám je vždy do smíchu - asi jako když tarantule tančí tarantelu, když ho čteme - i jako mladí a zkažení teenageři jsme ho baštili se vším všudy.
Konec sentimentality, na řadu přichází článek. Vím o čem, tedy ho slepím rychle a bezbolestně.
Faktótum. Zvolání, dalo by se říci až morální imperativ, ne-li kategorický, kterým se řídí všichni diktátoři. Nejsou-li na štíru s morálkou, což oni jsou vždycky.
Představte si křehkou dívku na kraji jezera se sluchátky na uších a s walkmanem v kapse. Je něco mezi lezavým podzimem a mírnou zimou s typickými říjnovými srážkami. Snáší se sotva citelný déšť a zvolna vykrajuje bodlinky kruhů na hladině. Dívka sedí a pláče. Až srdce usedá. Je otřásána výbuchy žalu, prudce se jí zvedají ňadra pod péřovou bundičkou a občas si otře slzy kolem očí a vedle nosánku. Můžete říci, že každé jezero má svou paní, která se nad ním sklání a jejíž oči zrcadlí nádheru hladiny. Porušená kapkami deště, mírně se hladina zachvívá.
V tu ránu se zpoza houští na druhém břehu ozve mužské zvolání: "Iris, no tak, Iris, kde se schováváš?" Dívka se hbitě zvedá a choulí za nedaleký kmen (nebo trouchnivějící kůl). Dílem okamžiku. Hlas stále pátrá po dívce, ta se stále krčí a roní slzy prudčeji a štká hlasitěji než dříve. Po pár minutách unavený hlas už zklamaně míří zpátky, odkud se vzal. Iris vylézá z úkrytu a pohled na ni prozrazuje utrpení, kterým si prošla. Rozcuchané vlasy se stopami bodláčí, dříve běloskvoucí bunda je teď zašedlá od hlíny a elegantní botky ji hyzdí bahno, které vlezlo až na kalhoty.
Tehdy se zařekla. Učiním to a učiním tamto. Pravidlo blaha. V hlavě ji zaškubal jemný rotorek. Rozběhla se směrem k domovu, kde na ni čekala matka a kde celá zašpiněná mířila rovnou za ní a se smíchem slz v očích, které zářily jako perly, jí sdělila, že on nestál za její lásku. Že už nebude prchat před situací jako malá holčička a že bude čelit výzvám a svému strachu tváří v tvář.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. prosince 2014 v 17:30 | Reagovat

Odrůda Iris barbata se vyznačuje širokou škálou barevných a kouřových odstínů...

2 SpamBot SpamBot | Web | 30. prosince 2014 v 18:17 | Reagovat

Ujo Nietzsche je môj favorit :P

3 bretislav bretislav | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 20:06 | Reagovat

Já za to nemohu, ale černou mám snad už nafurt spojenou s gabrrrem (pan profesor ráčkoval). To když spolužák nevěděl, jak gabro vypadá, přiblížil mu ten šutr přirovnáním, že je černej.. no, jako co?.. No přece jako prrr.el, milí žáci!

4 stuprum stuprum | Web | 30. prosince 2014 v 20:08 | Reagovat

Tak tu prostě budem všichni v prrrr.eli. :)

5 Elis Elis | Web | 30. prosince 2014 v 20:25 | Reagovat

Černá je dobrá, je to elegantní barva a nevím proč je v naší kultuře spojována se smutkem, v jiné je to zase bílá, svět je prostě plný rozporů... příhoda Iris u jezera je úžasná...

6 Hay. Hay. | Web | 30. prosince 2014 v 21:13 | Reagovat

So smiechom slz v očiach. Pôsobivé. Je vidieť, stuprum, že ťa ovláda iná nálada. Od toho o čom si písal, si prešiel k takému to príbehu. Nad čím všetkým tam musíš premýšľať?
Čierna je dobrá. Je príjemná. A tvoje písanie v nej vyniká.

7 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 30. prosince 2014 v 21:19 | Reagovat

černá je super, šílenej je ten kontrast. ale moje oči vždycky pak "na Tebe" dlouhy myslí....než se z toho dostanou :D

Iris je příběh každýho z nás. Občas utíkáme před zle všichni, jen je to různá "maminka"

8 Thanatos Thanatos | Web | 30. prosince 2014 v 21:22 | Reagovat


Neuvěřitelná slovní zásoba. Líbí se mi to.
Černá je nejlepší, ale málokdo v ní umí žít.
Na konci mám Iris ráda, konečně otevřela oči.

Ahahah, to tě můj komentář tak zaujal, jo?
Nejsem si jista, zda-li je dobrý nápad o něm psát. Spíš ne.

9 Evil Evil | Web | 30. prosince 2014 v 21:22 | Reagovat

Iris nejspíš hodně dobře věděla, proč se neozvat..
a černá je krásná barva.. pohlcuje světlo.. přijde mi, že pohlcuje všechny emoce.. z černý cítím klid a něco jako ochranu.. nikdy jsem jí nebrala jako barvu smutku.. je to odjakživa i barva sváteční.. černá je moje šťastná barva :) navíc se snese s každou další barvou :)

10 Berry Berry | Web | 30. prosince 2014 v 22:53 | Reagovat

Kdyby místo bílé byla zelená, tak je to písmo a pozadí nejvíce šetřící oči :) (nějak věděcky dokázáno)
Iris je dobrý obraz zrozené síly.

11 Akim Akim | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 10:17 | Reagovat

Snad za to může ten prokletý konec roku, ale tvůj příběh mě rozplakal příteli...

Btw: Pro mě jako Depešáka je černá naprostou přirozeností. :-)

12 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 12:07 | Reagovat

Nigga blog.
Hihihihihihi.

13 The Breand The Breand | 31. prosince 2014 v 16:11 | Reagovat

Prečo prečítala tento článok? Prečo presne tento, keď ich tam bolo plno? Prečo práve tento? Mohla si prečítať iný článok a myslím, že dnes ani nechcela čítať. Chcela sa len uistiť, že krabička, ktorú poslednú dobu neustále kamsi pohadzuje a potom ju hľadá, nie je pokazená a neukazuje jej toto miesto čierne z iného dôvodu. Očividne nie.

Dosť rozprávania v tretej osobe. Bolí ma chrbát zo skladania puzzle a konečne sa usmievam na tento blog. Presne pre tú čiernu. Akosi mi to k Vaším článkom vadilo, tá svetlá farba everywhere. Teraz je... neviem... akurát?! Neviem nájsť správne slovo. Ale keď som si čítala predošlé komentáre, zistila som, že sa to asi každému páči. Nikto neprotestoval. Aj by som protestovala, pretože Vaše slová sú také temnejšie samé o sebe *to nemala byť urážka, v mojom svete to znelo ako kompliment* a takto je to tu temné úplne. Avšak neprotestujem, ladí to k sebe.
Vždy sa divím skadiaľ poznáte toľko spisovateľov, filozofov a vlastne všetky tie osobnosti. A tak sa tu vzdelávam pri vašich článkoch. Aspoň nejak.

Premýšľala som ako pomenovať dvestošesťdesiatsedem slovný útvar, ktorý vytvorilo neznámo vo Vašej hlave. Ako by som to vlastne pomenovala?
Chcem niečo k tomuto článku povedať. Uchvátil moje oči; a mojej duši, ležiacej vedľa sviečky neďaleko mňa, Vaše slová poslúžili ako upokojujúca uspávanka. Meno Iris, patriace pani dúhy, *neviem to z hlavy, zdalo sa mi to známe, tak som to vyťukala do googlu* v diele nezohralo nijakú rolu. Akosi som sa na to meno chvíľu dívala a snažila sa mu dať nejakú váhu v príbehu. Nenašla som žiadnu. Ale páči sa mi tam, kde je.
Azda môžem povedať, že ten príbeh je dobrý. Nečakajte nejakú dokonalú chválu, povedala by som, mohlo by to byť lepšie, ale to neviem s určitosťou. To "lepšie" som ešte nevidela. Ľahšie sa hovorí, keď mám s čím porovnávať.

Znovu ma Vaše slová prinútili zastaviť svet okolo, prestať vnímať točenie Zemegule. To je len dobre. Za to ja môžem len ďakovať.

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. ledna 2015 v 9:40 | Reagovat

Tak nějak k tobě černá patří. A víš co, rozplakal jsi mě, je to smutný příběh...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama