Rozepiš

8. ledna 2015 v 22:41
Už tři dny jsem doma, nerobíme, bo praská pěna, kterou se zakrývají díry, mám depky, že nic celý den nedělám, máme tu -25 stupňů a sněhu hory, pocitová teplota -32, takže mrznou chloupky v nose. Včera jsem skákal přes švihadlo přes hodinku a nevzal jsem si rukavice. A hádejte co, mám omrzliny, stačí se trochu prohrabat sněhem a jde to samo. Kurňa a jak kárový debil jsem ještě hned vlezl do sprchy. Málem mi ty prsty upadly. Hrozná prasárna.
Mně včera ten černý připomněl, jak jsem trávil časy po pajzlech, úplně zlomený, spal jsem tam, šukal, smrkal, atd. A taky jsem táhl s hipery. Byla to nejčernější melancholie, nebo spíš už ani melanchonie ne. A taky jsem byl parkrát v situacích, kdy jsem mohl bez skrupulí, čistě mechanicky vytáhnout nůž a bodat, ale myslím, že jsem byl tak opilý, že jsem kolem sebe nevnímal ani pohyb, natož hlasy, většinou jsem se probudil na nějakém parkovišti zkopaný a zkrvavený, ale bolest jsem žádnou necítil. Těžko se to popisuje, když jsem začínal, tak jsem prostě trávil dny po hospodách, ale dokázal jsme se zvednout a jít třeba domů, nebo si koupit párek v rohlíku do bufetu, jenže pak už jsem tam prostě jenom seděl v koutě, polehával, nechával se fotit, protože jsem byl celebrita, lidi mi dávali i nějaký ten slabý matroš, holky mi dávaly pusy a nechaly se ohmatávat ve společnosti jejich kluků atd. Myslel jsem jen na to, abych už nezažil zítřek a přitom v hloubi duše chtěl zítřek zasvětit pití! Divný pocit, který prostoupil do vyšších sfér vědomí. A nechoďte za mnou s otřepanou průpovidkou, že je to nějaká hloupá duševní nemoc. Pro mě jsou nemocní lidi, kteří nepili aspoň ze čtvrtiny jako já. Pochybuju, že se nemoc "duše" vyléčí ze dne na den. Pro mě jsou vůbec veskrze téměř všichni nemocní. Vidím na nich, jak ten život vůbec ignorují, jak si neváží něčeho tak efemérního, jako je křehkost každé vteřiny, která pomijí a nelze ji silou ni sliby vrátit. Já jsem byl sice daleko víc mimo než oni, ale taky jsem si daleko vážněji uvědomoval, co činím a jaké to asi bude mít následky. A pak, když jsem měl něco udělat, něco, co přesahovalo rámec dojití do pajzlu nebo na lavičku nebo na hřbitov, kde by se vytáhly láhve a začalo se pít, nemohl jsem se odhodlat. Ne že by se mi nechtělo, rád jsem něco dělal, ať už šlo o pohyb nebo konverzaci, jenže zkrátka nešlo to, mysl chtěla, ale tělo se šouralo kilák za ní. Pletly se mi hrozně kroky, a když jsem skončil s čicháním, tak jsem nemohl vlézt do dveří, třeba natřikrát jsem šel přes práh, když jsem to zkombinoval s nějakou polskou vodkou, třeba s zubrovkou. Viděl jsem ne dvojitě nebo co, ale prostě opakovaně, jak echo, jako warp, když chcete proskočit nadsvětelnou rychlostí tunelovým přesunem do hyperprostoru.
No prostě ty záblesky. Projdu kolem nějaké zchátralé knajpy, kde jsem kdysi vypil galóny, a vybaví se mi všechen ten ruch, jak jsem tam ležel na zemi, jak na mě na hajzlu chcali, žduchali do mě, shazovali se židle. A přijde mi úsměvné, že se tam celá obsluha vyměnila. Že mě tam už preventivně po pár pivech vykazují, abych se nedostal do ráže. A přitom tam jsem před dekádou na Silvestra dával umělé dýchání typovi, který odpadl.
Radši se jdu trochu nažrat. Svádí to jíst. Dřív jsem nejedl skoro nic, tak si so tady trochu užívám. Sousta. Opravdu má jezení něco do sebe. Ne, fakt, prostě aktivuješ jazyk a pohárky hladí z dutiny ustní až někam, kde to vysemení!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:19 | Reagovat

Stuprum, nechápu, proč jsi to všechno dělal...píšeš, že sis uvědomoval, co děláš, tak proč? Něco tě trápilo, nebo ti něco nevyšlo...já tomu pořád nerozumím. Člověk za život nadělá hodně hloupostí, ale vědomě se ničit, k tomu musí být nějaký vnitřní důvod, přece každý člověk má pud sebezáchovy...nevím, jestli je to jen napsaný článek a já to pitvám, nebo jestli sis jen nemyslel, že víš co děláš....

2 stuprum stuprum | Web | 8. ledna 2015 v 23:20 | Reagovat

Samozřejmě, že vím, proč jsem to dělal a taky vím, proč v tom budu pokračovat. :D

3 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:22 | Reagovat

[2]: No tak napiš, proč jsi to dělal a proč v tom chceš pokračovat.

4 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:31 | Reagovat

Německý ovčák nebývá smutně krásný, je jako voják, má kázeň. A ty když něco v článku nakousneš, tak bys mohl taky vysvětlit...pro takový nechápavý tupý lidi, jako jsem já. Jíme všichni, a chuťové pohárky si určitě uvědomuješ od malinka :-) Tak odpověz, proč se chceš ničit. Jsi kozoroh, ten přece něco vydrží, nepotřebuje se ničit!!! A nezlob mě!!! :-)

5 Elis Elis | Web | 8. ledna 2015 v 23:38 | Reagovat

Článek je zase výborně napsaný, je čtivý a taky zajímavý a donutí zapřemýšlet a klást si otázky, jako proč v tom chceš pokračovat...

6 stuprum stuprum | Web | 8. ledna 2015 v 23:41 | Reagovat

[4]: Pro mě jsou novinka, posledních 7 let jsem nejedl. :)

7 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:43 | Reagovat

[5]: Pokud je to jen článek, ale co když má stuprum nějaký problém...člověk se tu snaží a on si snad libuje v tom, že ho tu prosím, aby se vyjádřil...
Stuprumáku, neštvi mě!!! Jsi mladej kluk, možná chceš jen psát zajímavě, pak bych ti v tom neměla bránit..Ale jsi sympatickej kluk, jsi kozoroh, mám pro tebe mateřskou slabost. Mrzelo by mě, kdyby ses opravdu ničil, chlape jeden zlobivej!!!

8 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:46 | Reagovat

[6]: Člověk vydrží nejíst měsíc, teda někdo, já ne. Nebo už jsi snad přešel na pranickou stravu a pak sis to rozmyslel??? !!!!!!!!

9 stuprum stuprum | Web | 8. ledna 2015 v 23:51 | Reagovat

Jsi hodná maminka, to tě šlechtí. A nemám problém, jsem daleko od všeho, co mě ničilo, mám se nejlíp ve svém životě.

Ale stejně se zlikviduju a už dost pláče, jsem na něj alergický a můžu začít mazat. :D

10 Lamilka Lamilka | Web | 8. ledna 2015 v 23:54 | Reagovat

Hele, jestli se mnou nechceš mluvit, nutit tě nebudu. Taky jsem na něco alergická. Tak já jdu pryč, je to tvoje věc, když nechceš a vymaž si co chceš.

11 Hay. Hay. | Web | 9. ledna 2015 v 0:30 | Reagovat

Lásko, ty vieš byť zaujímavý aj bez alkoholu. Viem, že si môžeš dovoliť zabiť pár (vlastne viac) mozgových buniek, ale na čo to robiť? Keď už nič tak aspoň jedz ďalej. Alebo aspoň pokračuj v tom pohybe.

12 Lamilka Lamilka | Web | 9. ledna 2015 v 1:12 | Reagovat

Stuprum, člověk se ničí tehdy, když si něco vyčítá. Tedy kdybych nedej Bože zapříčinila něco, co se nedá napravit, prosila bych za co možná nejdelší život a snažila bych se v tom čase udělat něco, co dokážu udělat nejlépe, něco, co by někomu, je jedno komu co nejvíce pomohlo.Tím bych možná pomohla i někomu, komu jsem kdysi pomoct nemohla, nebo nedokázala.( mohla bych si říct..,,tobě člověče jsem nepomohla, ale koukej, pomohla jsem někomu jinému a dělám to jako pro tebe, neboť jsme všichi jedno)  Tedy třeba bych jen někomu pomáhala. Nebo bych jen dělala to, co by mě naplňovalo a o čem bych věděla, že to nejlépe dokážu. A kdyby po mě zůstalo třeba jen to, že by někde ve vesmíru bylo napsáno,,tato osoba umývala dobře nádobí, nebo namalovala krásný obraz, nebo i kdyby to bylo jen že jsem poskytla umělé dýchání někomu, jako třeba ty, pak bych si řekla, že můj život má smysl. A že je mojí povinností žít co nejdéle, aby toho na mém seznamu bylo co nejvíce. A co se týče viny, ať už bych provedla cokoliv,  dnes už vím, že vina není jen na jednom člověku, mnohdy ani ne na něm, i když to tak zdánlivě může vypadat. Možná jsem se netrefila, pak to co jsem ti napsala ignoruj. Jen ještě dodávám, že já nepláču, ani se nelituju, jak si myslíš. Pokud chceš, tak ten můj komentář vymaž. Pokud je ti to nějak nepříjemné, promiň. Chtěla jsem ti to napsat.

13 Akim Akim | E-mail | Web | 9. ledna 2015 v 11:37 | Reagovat

Jééé, opilecká, ty mám nejradši... :-)

14 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 9. ledna 2015 v 14:39 | Reagovat

Také si myslím, že tě něco trápí. Uznávám, že to, co popisuješ, se ti může stát dočasným útěkem, ale nakonec si jen zničíš celý život. I já jsem se jistý čas utápěla v docela hlubokých depresích, ale důležitá je v tomto ohledu sebeláska, když už by tě neměl rád nikdo jiný. Vím, že to teď nejspíš nepotřebuješ slyšet, ale zkus si říct, že z nějakého důvodu žiješ. Tak proč, proč se ničit, jak zvenčí, tak zevnitř? Máš přece rád sám sebe, ne snad? Protože jsi také člověk, a z nějakého důvodu jsi byl přiveden na svět. Nejsi zbytečný.

15 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 10. ledna 2015 v 4:21 | Reagovat

Odemě se žádnejch morálních keců ndočkáš.
Moje maminka (odpust to slovo) se mě vždycky významně dotazuje. CO mi je, proč jsem pořád tak nasraná na svůj život, proč jsem smutná, proč se neraduju za ten krásnej život, co mi byl danej. A já jí musím opakovat, že se nemůžu smát, když je ten svět tak špatnej. Že z toho nedokážu mít radost, když vidim tu tíhu. A určitě to říkám docela lépe. A ona pak musí souhlasit. To je fajt, říká. A to se opakuje. a já vím, že je to uplnej bullshit.
A ty pak napíšeš: "Pro mě jsou vůbec veskrze téměř všichni nemocní. Vidím na nich, jak ten život vůbec ignorují, jak si neváží něčeho tak efemérního, jako je křehkost každé vteřiny, která pomijí a nelze ji silou ni sliby vrátit."
A já cítím tu spřízněnost a za to, že takhle myslíš a píšeš tě fakt miluju, ale taky si myslím, že to není tvůj styl, že ty radši pekelný příběhy a já je taky zaujatě čtu.  Ale tohle je to lidský sdílení, kousek mojí nejtemnější myšlenky, kousek mě, někde uvnitř někoho dalšího.

Tolik k článku, nic víc, ty sebedestruktivní feťáku :)) aaaaa....dobrou chuť, pokud právě jíš! :)

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 9:51 | Reagovat

Mé nemoci léčil Venca Dg (ten, co za oknem pěstoval absolutní pivní kvasinku) v pajzelech Žižkovských.

17 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. ledna 2015 v 11:21 | Reagovat

Jen jeden kratičký dotaz -máš se rád?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama