Schumann przní Kláru, ta sténá jak slavík

12. ledna 2015 v 0:04
Něco jsem dnes někomu stěhoval, tak jsem nevnímal, co po mně chce, ale místo toho se odebral jak Ossian do hájemství fantazie. Skříně a krabice nemají žádnou hloubku, stojí u zdí jak dřevo. Taky to vlastně je trochu dřevo. Plasticitu nabírají, až když s nimi u to zeď někdo začne třískat. Když lítaj třísky, začíná pro mě zábava.
Bože, sladké vzpomínky, jak jsem jako desetiletý zhýralec potuloval u automechaniků a obdivoval staré škodovky, které měly pouze senzory na teplotu a na mazání (!).
Dneska ta čidla ABS, EDS, všude kontrolky, pára vylézá zpod kapoty, baterka svítí jak na majálese, alternátor stávkuje... Ještě že bych nikdy nesedl za volant do těch plechovek na kolech! Umět opravit celé auto, to je tak na rok učení.
Příliš si hýčkám svou motorčičku, kterou mám půjčenou od šíleného Ukrajince Vasyla, to jméno sedne, he-he, který se topí v dluzích a posílá kradená auta za hranice. Šňupe extraligu a koktá obdobně dobře. Prostě král. Když je potřeba vyměnit olej, tak to udělám, když potřebuje opravit chladič, parkrát pootočím šroubkem, nasypu tekutý prášek, co voní jak spálená šiška, zavařím a je to. Žádné náklady, žádný těžký mechanický výkon, pouze čirá radost z pádů, za které si můžete sami závratnou rychlostí. Tedy musím zaklepat, zatím jsem se tady nevysekal, protože už bych si tu s vámi nepsal. Ale co není, může být a v mém případě spíš platí, že bude, než že ne. Jednoho dne prostě praskne guma sjetá na placku, udělá to pssssss, poletím 10 metrů vzduchem a pak mě v kotrmelcích v pravém pruhu smete tirák! V kapse tou dobou ponesu na ozdobu plaskačku, která se nárazem rozskočí na střepy, z nichž některé se mi zabodnou do středu zřítelnice. Nepozná mě ani vlastní kamarád nad hrobem! Ale to mi může být jedno, žádný platný řidíčák nemám, takže pokud mě zastaví poliši, tak stejně mám útrum. Peníze nebo pro těžší provinilce chvilka basy! Tady se s nikým dlouho nejebou. Což je i není dobře. Jsou tací, co prostě mají třeba zdravotní problémy typu nevidím dobře na pravé oko, ale do práce se musím dopravit. Takoví, když způsobí nehodu, za kterou mohou jen dílčím způsobem, dopadají nejhůře, když se chcou uhájit. Začarovaný kruh jménem - všichni jsou si před zákony rovni, ale někteří rovnější - dopadá na ně jak Damoklův meč a utrhne jim sanici.

No. Teď jsem si vzpomněl na jednu motorkářku, ke které jsem měl blízko, byla mladší než já, ale zkušeností s pány měla na rozdávání a s tou jsme jezdili na akce, akorát ona neznala bezpečně a s přehledem, všechno řezala, do zatáček přidávala plyn, až jsme měl pocit, že je trochu řezaná chlapem, ale zabouchlý jsem byl spolehlivě, to je jasné, a jednoho dne, už o dost později, jsem zaslechl, že přišla v bouračce o nohu, jak se předváděla. Tak vidíte, všechny ženské, které jsem miloval, buď skočily z mostu, skončily na vozíku nebo mě odsoudily k upití se. Tak já nevím, o čem to svědčí. To není jen křivda, kterou cítím ze strany světa - tady už je zraňována i sebeláska!
Tak, abychom skončili vesele, protože život je vesměs naplněn radostmi, zazpíváme si s básníkem, okresním tajemníkem a překladatelem z polštiny Rudolfem, jehož příjmení jsem zapomněl:

Hřbitůvek prostý na horách,
shrbené všady kříže,
jediný Černý neshrben:
"Hrobníku, pojdme blíže!
Vezmi tu, staroušku, za kliku,
otevři zvědavcům z měst;
povídej, povídej, hrobníku,
kdože tu pochován jest?"

Kdože by, páni, kdo by měl
pod květy také lůze:
upadlá hvězda v předvečer,
na jaře zvadlá růže,
housličky rozpuklé ve vzlyku,
zbloudilá bludička z cest...

"Povídej, povídej, hrobníku,
staroušku, kdože to jest?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Willy Willy | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 2:45 | Reagovat

Umíš pobavit. Ne, že ne.

Není Tvoje praprababička Marie Božena Kiliánová?

2 stuprum stuprum | Web | 12. ledna 2015 v 3:05 | Reagovat

Kéž by. :)

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 7:11 | Reagovat

Ty si neděláš legraci, že ne?
Ale jinak je to opravdu úžasně sepsáno, zbožňuji tvůj styl. A máš ohromnou slovní zásobu.

4 themadsilence themadsilence | 12. ledna 2015 v 7:35 | Reagovat

kdo sakra si?

5 Akim Akim | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 10:14 | Reagovat

Tuze zajímavý život vedete příteli... Mnohé z dívek, které já jsem miloval skončily též neblaze...

6 lluvia lluvia | E-mail | 12. ledna 2015 v 10:40 | Reagovat

Teď je otázkou, zda-li jdeš ve stopách smůly ty, nebo si smůla hraje na stalkera, následuje tvé krůčeje a lepí se ti na toulavé boty...

7 Erička Erička | Web | 12. ledna 2015 v 17:15 | Reagovat

To jsi napsal dokonce s humorným podtónem :D Ale teď trochu té pozitivity a touhu chtít něco změnit :) Myslím, že se ti to takto asi moc nelíbí, takže nemysli na to co nechceš, ale na to co chceš a když vytrváš, sklidíš vytoužené ovoce :)

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 12. ledna 2015 v 17:57 | Reagovat

Překrásné sténání! :-)

9 Elis Elis | Web | 12. ledna 2015 v 19:02 | Reagovat

Skvěle napsané a co se týká žen, tak si měl, nebo máš to co si najdeš, ale pořád máš šanci všechno změnit...

10 Lamilka Lamilka | Web | 12. ledna 2015 v 21:47 | Reagovat

Stuprum, přišla jsem Ti popřát k Tvým zítřejším narozeninám hodně hodně zdraví a štěstí :-)
http://lamilka.blog.cz/1501/prani-k-narozeninam#

11 Lamilka Lamilka | Web | 12. ledna 2015 v 21:54 | Reagovat

No jo, ona Klára to se Schumannem opravdu neměla lehký, ale básnička se povedla :-)

12 Niko Tin Niko Tin | Web | 12. ledna 2015 v 22:37 | Reagovat

Konečně mám jednou pocit, že alespoň z poloviny chápu, co tím chtěl básník říci.

13 Clairka Clairka | Web | 12. ledna 2015 v 23:20 | Reagovat

Všechny ženy, které jsi miloval, dopadly neblaze a, ach, co chudák čtenář, který se nechá unášet proudy tvých slov..

14 Berry Berry | Web | 13. ledna 2015 v 11:56 | Reagovat

O humoru mám asi jinou představu, zdá se.

15 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 13. ledna 2015 v 20:42 | Reagovat

čidla.
červené světlo svítí - branka platí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama