Trojí blaženost (podruhé)

28. ledna 2015 v 0:02
Nakopnu se. Mám napsat či vás mám nechat prosit! Asi povolím, jak čas se povleče a hodím tu něco. Ale o čem psát. Musíte si něco vymyslet. Jinak si vemu na paškál nějakou hroznou slátaninu.

Jsem tu našel jakýsi archivovaný chat s někým ze Slovenska. Ale to na pěkný večer nestačí. Třeba témat. Co psát o nějakých atletických mistrech? Ze kterých šílí dívky i ženy? Vidno, že se nelíbilo. Tak jsme zas na začátku. Tak tedy zas budu za chuja. A dám sem něco z mé milované knihy, která je v dnešních dnech nadmíru aktuální. Cesta do hlubiny študákovy duše. Veledilo satiry Žákovo, které sic trochu v povědomí lidu upadlo, ale které pro některé z nás nikdy nepřestane žít.

Také jsou oblíbeny parodie na klasická díla, jako je Aeneis, Ilias, Pan Tadeáš, Božská komedie apod. Vezmou se třeba Kiplingovy ptíběhy o Mauglím z Knihy džunglí, ale místo jednotlivých zvířat vystupují zde kantoři, ktetí mají nějaké příbuzné vlastnosti. Chromý tygr Sir Chan je obyčejně pan ředitel, vousatý prófa přijme funkci medvěda Balú, nejdelší člen sboru je krajta Káj, slídivý kantor stane se šakalem Tabakim a podobně. Lidské mládě, které veškeru tuto zvířenu statečně prohání, je obyčejně pan autor sám. S oblibou jsou aktualizovány dějinné příběhy, někdy i bez účasti kantorů. Tak příkladně veliký Caesar přichází na cvičák do Milovic, kde ho začne nějaký rodák zasvěcovat do moderního válčení. Ukáže se, že slavný Gaius Julius neumí sedět na koni, že neudělá potádně "k zemi" a vůbec podává hanebné výkony. Je jakýsi druh tiché, posmrtné pomsty za složité nepřímé závislosti, jimiž oplývají Caesarovy Zápisky o válce galské. Poté jsou římskému generalissimu předváděny "handgranáty", při čemž instruktor vysvětluje, že je to "hazendi causa" 1). Účinek granátů se Caesarovi zamlouvá a povzdychne si: "Si habuissem meo tempore unam bedničkam handgranátorum, rozsekal bych omnia in buttos." 2) Spattiv tank, volá zděšen: "Horribile visu!" 3) Posléze, maje cvičiti přískoky v "plné polní", prchá chvatně z cvičáku v Milovicích, volaje: "Malim esse bei uns ultimus, quam in Milovicis primus." 4) Pozorujeme zde také živý zájem studentů o naši armádu, ale o tom ještě promluvíme podrobněji. Legrace pro legraci, ono bujné řádění, jímž si studentský kolektiv zpříjemňuje trudné chvíle výučby, jeví se také v pilném ilustrování učebnic. Velikáni dějin jsou všelijak přiozdobováni tradičními vousy, kotletami, brýlemi, dýmkami apod. Démosthenes třímá ve vztažené ruce půllitr, mrtvá fyzika je oživena různými vousatými a nosatými trpaslíky, ktetí lezou po parostroji, koupají se v kádinkách s kyselinou dusičnou, nakukují do spojitých nádob, hrají fotbal na nakloněné rovině, ba plazí se i v latinské cvičebnici mezi větami, prohánějí se po sešitech a pijácích, zkrátka všechno oživne, velké písmeno "O" na začátku básně dostane lidskou tvář s trpitelským výrazem, jiné písmeno visí na šibenici, opice v přírodopisné knize mávají hokejkami, sekerami, bumerangy a kladivy, útlé květinky jsou oblečeny ve fraky a sportovní dresy - mladí výtvarníci mají stále plné ruce práce přes krutou perzekuci. A nejen školní předměty, škola sama, třídy, lavice, tabule, katedra, sbírky, tělocvična a vůbec celá bouda jsou vítanými objekty, na nichž moţno cvičiti vtip. Příklady uvádět nemožno, stačilo by to na několik hezky tlustých knih. Přitom ovšem většina studentského humoru a satiry oplývá místními narážkami, jimž porozumí jen zasvěcenec. Nelze se však nezmínit o nejpopulárnější zábavě, kterou poskytuje studentům věc, jež budí u obyčejných smrtelníků hrůzu, totiž lidská kostra neboli smrt. Oblékati kostru člověka, nasazovati jí tvrďák, zahalit ji do pláště a tančit s ní výstřední tance, to je požitek k nezaplacení.
Jak bylo již v prvém díle řečeno, jsou původci psiny zejména takzvaní kanaďané, kdežto ostatní lid se jaksi veze s nimi. Vždycky se vyskytne v klase nějaký ten živel, případně více podobných elementů, ktetí svým působením zpříjemňují trpké chvíle ostatnímu študáctvu. Kanaďané jsou většinou velice obětaví, zhusta pykají za svůj nezkrotný temperament.


1) hazendi causa = zřejmě míněno jako házecí věc
2) si habuissem meo tempore unam bedničkam handgranátorum, rozsekal bych omnia in buttos = kdybych měl ve své době jednu bedničku ručních granátů, rozsekal bych všechno do buttů
3) horribile visu = hrůza!
4) malim esse bei uns ultimus, quam in Milovicis primus = raději být u nás poslední, nežli v Milovicích první
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 1:21 | Reagovat

Chm.

Začíná mě nudit, že zábavný a dobrý jsou jen extra "zlý" holky. Nelíbí se mi. Asi únava.

2 stuprum stuprum | Web | 28. ledna 2015 v 1:26 | Reagovat

No tak, vždyť nejlepší je D. a pak až rozlišujeme kategorie. Poklad nemůžeš dělit na dobré a zlé. :)

3 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 28. ledna 2015 v 4:24 | Reagovat

Ty postřehy ze studetské umělecké produkce se mi líbí, asi proto, že mám pro ně enormní pochopení ;) můj blok poznámek k přednáškám z porodnictví, doplněný (téměř ob větu) obrazovou přílohou, je přímo skvostný

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 10:05 | Reagovat

Za slovníček, budiž Ti odpuštěno nelibé čtení prvně :) Dokonce jsem spala, místo toho, abych četla co odepíšeš! Pokrok. Nebo se mi to fakt nelíbilo, hihí.

5 Akim Akim | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 10:48 | Reagovat

Náš školní kostlivec se jmenoval Pepa a také jsme ho různě oblékali, i cigaretku do úst dostal, byl to totiž silný kuřák... :-)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 19:01 | Reagovat

Žák! Vzpoura na lodi Primátor Dittrich. S ilustaceni od Rady.

7 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 19:14 | Reagovat

Dílo obsahuje krásné myšlenky, některé jsou mi dost blízké.
My jsme měli dvě školní kostry. Steveho a...teď nevím, jak se jmenovala ta druhá, ale bylo to po nějakém Turkovi, který s námi kdysi jako se třídou anglicky konverzoval. Ta druhá byla novější...

8 bludickka bludickka | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 20:55 | Reagovat

Jestli tady existuje nějaká rubrika psaní na přání, pak si tedy přeju nějaké zápisky z tvého vlastního života - nějaký náhled do tvého všednodenního myšlení :)

9 Avis Avis | Web | 28. ledna 2015 v 21:56 | Reagovat

S nepotěšením musím konstatovat, že ti moc (nebo vůbec, to záleží na kousku) nerozumím. Asi je to o to kouzelnější.
Snad je to i záměr, být tajemný. A jsi. Jako boulička pod kobercem... mimochodem taky stejně dráždíš.

A pak je to chvilkami prosvětlené (takže se mi rozstvítí). Třeba s tím kostlivcem. Já ho potkala zrovna nedávno na chodbě. Měl hlavu v oblacích (nebo někde jinde, ale rozhodně ne na hlavě), byl obnažený a nechal se podepírat v kříži terciány... My mu říkali Adam.

A oceňuju latinské části. Konečně po delší době latina v praxi a já můžu při překladu využít učivo z každotýdenní latinské dvojhodinovky...

Jinak k reakci u mě na blogu, která již značně zapadla prachem - opravu myslíš, že by se mělo odpouštět všechno nebo nic? Neneslo by to s sebou potlačení vlastních hranic?

10 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 0:19 | Reagovat

Já vím, že chceš odprosit. 0:19 a nikde nic. Pfff.

11 stuprum stuprum | Web | 29. ledna 2015 v 3:20 | Reagovat

[8]: Že jseš to Ty, tak něco časem vykutím. :)

12 Akim Akim | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 10:09 | Reagovat

Jo, úplně tě vidím v tom klášteře, jak sepisuješ svá moudra... No snad to nebude nic vážného... s tou tvojí předkožkou... přeji brzké uzdravení... ;-)

13 Akim Akim | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 10:11 | Reagovat

[12]: Ten komentář patří k jinému článku pochopitelně, omlouvám se, jsem jelito... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama