Naučit se nosit dobrotu

6. února 2015 v 21:58
Znáte tu Wolkrovu pohádku? O starém, ohromně bohatém chlapíkovi, který je tuze nemocen a bydlí v krásném zámku, kde pomalu ale jistě schází. Jeho nemoc je tak odporná, že ji musí skrývat pod poduškami z hedvábí a ukrývat do šatů z jemných látek. Čím víc má peněž, tím víc v něm řádí viru. A když jeho vyrážka zasáhne oči, které nemůže skrýt, bude veta po jeho miliardách, nebude už moci vydělávat ani vládnout. Zavolá si tedy lékaře. Prvněkrát se uchýlí k radě doktorů, neboť se domnívá, že by mu záviděli jeho bohatství a štěstí, které bylo tím větší, čím víc měl v truhlici naspořených zlaťáků. Většina tak vskutku smýšlela; automobily, drahé šaty, sloužící nepochybně přispívají ke štěstí.
Říká mu:
"Pane doktore, podívejte se. Nechci, aby mi ostatní záviděli a má nemoc je tak odporná, že o ní nikdo nesmí zvěděti. Mídas mě naučil být obezřelý. Proto se jistě neráčíte urazit, když vás dám po prohlídce popravit. Vaší ženě bude zaručena vysoká penze, značící pohodlí do konce jejich dní, děti vystudují na mé útraty."
V krátkosti jde dál o to, že lékař nechce přijít o život, je ostatně zdravý, tak co by kvůli takovému vředovitému červovi, kterému visí jazyk nad smrtí, měl být zabit, a tak mu poradí jednu vychytralůstku. Namluví mu, že jediný lék na jeho nemoc je slunce. Nikoliv jen paprsky, ale celá koule. Snést ho z nebeské báně do jeho paláce, uzavřít se s ním na nějaký čas do komnat - by mělo přinést vytoužený účinek, nejenže bude zas zdráv, bude rovnou nesmrtelný.
Milionář mu uvěřil, ptal se po ceně slunce a když zjistil, že je drahé všem, jednomu však přece může být lacinější, dal lékaře odvést, popravit, ženě vystavil šek, dětem pak věnoval školní knihy a zachovalá pravítka a pouzdra na držátka s nápisem:
"Uč se, synu, moudrým býti."
Pak dal zbudovat lešení do nebes a ohromné jéřaby, dal zhotovit plány na výstavbu kolosální budovy, v jejichž komnatách se bude moci se svými vředy a sluncem uzavřít atd.
Milióny dělníků mlátily kladivy, ne aby sundaly slunéčko, ale aby uživily své ženy a děti. Prostě jednoho dne se povedlo, dělníci sundali slunce z oblohy a spustili do budovy, a nastala dlouhá noc, jediná hvězda se nezatřpytila. Milionář uvažoval, že by si mohl koupit i Pána Boha, stejně nepozná, že slunko je pryč, když je teď tak absolutní tma. Opíjí se zjištěním, že bude mladý, krásný, silný, bohatý, nic mu neodolá, bude moci znásilnit zemi, stejně jako ženy, která budou rády znásilněny - neboť mají rády muže silné a neurvalé. Hip hipoval a jásal.
Mezi lidmi nastal zmatek, svítily sice lustry, lucerničky a na dědinách hromničky, ale mezi lidmi se stále šířil chaos jako mezi čeládkou odsouzenou k nesení těžkého břemena. Vyrojili se neznámo odkud netopýři. Lidi do sebe naráželi jak poplašený dobytek.

Dál už to není tak zajímavé, ale když jsem přemýšlel, kdo by mohl převzít štít po padlém štítonoši milionáři, napadl mě akorát miliardář, označení vžité na dnešní poměry víc než srozumitelně, a tu vzdálenou oběžnici nebo snad nějaký satelit by mohl představovat či zastupovat modrý trpaslík, zatím čistě hypotetický vesmírný model. Kdybych tedy psal o pokrytectví morálky, touze po vševládě a neomezené nadutosti, zvolím si titul O miliardáři, který ukradl modrého trpaslíka. A protože žádný takový nejspíš není, dal bych vyznění hořký nebo rovnou fatalistický nádech selhání. Všechny věci, které mi připadaly obdivuhodné, špatně skončily. Na mou pravdu, dokonce myslím, že na světě není nic stojícího za pozornost, co by nezačalo dobře a neskončilo špatně. Vždyť i ta manželství koneckonců nejsou a priori myšlena zle.

A dneska(včera) se asi dozvím, že zítra(dnes) asi robím, takže brrrrrr... zima!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | 6. února 2015 v 22:32 | Reagovat

Úžasná úvaha, ale chudáčku to ti to volno rychle končí. Asi si tu zimu ani nedokážu představit. Tady asi nic moc zima a do školy jsem pro dvojcata běžela, aby to moc netrvalo :-D

2 Lamilka Lamilka | Web | 6. února 2015 v 22:40 | Reagovat

Ten milionář se tuším upekl, už si to přesně nepamatuju, mám pocit, že to bylo trochu jinak, ale to, že si bohatí myslí, že si můžou koupit všechno, to zůstává. Jen ne zdraví. A proto nejbohatší je ten, co má zdraví.

3 Lamilka Lamilka | Web | 6. února 2015 v 23:10 | Reagovat

[1]: Dvojčatac jsou tvoje děti, nebo sourozenci? Já pořád tápu...ale když do školy, tak asi sourozenci :-)

4 paralelnisvet paralelnisvet | 6. února 2015 v 23:27 | Reagovat

[3]: no sourozenci, moje děti ! :-D

5 Akim Akim | E-mail | Web | 7. února 2015 v 9:41 | Reagovat

Inu lidstvo je na prachy tak ujeté, že počítám, že jednou sem na Zem přiletí nějaký vyslanec z jiné planety, nebo dokonce i z jiné dimenze a bude chtít koupit Zemi a my jakožto lidstvo chamtivé mu jí prodáme. A pak po nás bude veta...

6 Monbella Monbella | Web | 7. února 2015 v 11:29 | Reagovat

Nojo penízky penízky to je oč tu běží :D

7 Karol Dee Karol Dee | E-mail | Web | 7. února 2015 v 12:32 | Reagovat

[5]: To by bylo zase jako v pohádkách o čertech a zaprodaných duších.

8 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 7. února 2015 v 15:19 | Reagovat

Fuj, práce v sobotu, to zní jako pořádná pakárna. A ještě v zimě? Děkuju nechci :D Na druhou stranu Slunečně-milionářská povídka vyzněla nanejvýš zajímavě. Až hřejivě řekl bych?

9 Hay. Hay. | Web | 7. února 2015 v 17:34 | Reagovat

Pri tých tvojich príbehoch mám vždy pocit, že je dobre ostať 'čistým' vo viacerých smeroch. Sú poučné.

Práca vraj lieči, ber to pozitívne :)

10 Keeble Keeble | Web | 7. února 2015 v 19:57 | Reagovat

Zajímavá úvaha :) Ten nápad s modrým trpaslíkem mi v této spojitosti přijde prostě dokonalý.

11 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 7. února 2015 v 20:38 | Reagovat

Pozor. Všechno je jinak.
Modří trpaslíci kradou miliardáře.
Píše o tom The Liputian Post ve včerejším vydání.

12 Elis Elis | Web | 7. února 2015 v 21:05 | Reagovat

Pěkné pohádka o nenasytnosti zbohatlíka a lidské blbosti a neschopnosti ostatních s tím něco udělat...

13 mor-tem mor-tem | Web | 7. února 2015 v 21:29 | Reagovat

A ty chceš být miliardářem, který ukradl modrého trpaslíka?

Jinak lidé jsou na hodně věcech závislí. Nemluvě o penězích.

14 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 7. února 2015 v 21:50 | Reagovat

O milionáři který ukradl slunce a poštovní schránka - to jsou dvě věci od Wolkera, které jsem přečetla do čtenářského deníku na zdravce. Od té doby si slibuju, že si od něho přečtu víc, když jsem místní...Budu to muset napravit :-)

15 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 9. února 2015 v 20:10 | Reagovat

Skvělý příklad chamtivosti a pitomosti lidstva, opravdu. Přiznám se, že tento příběh jsem neznala- doteď, ale myslím, že už ho nezapomenu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama