Hroznou věčností

8. března 2015 v 21:58
Věnováno na MDŽ všem ženám hodným toho jména, hlavně D. za ochotu při stání modelem, A. za mateřské instinkty a špenát s lasagnemi, P. za to, že je lesba a tajně mě miluje, I. za ptačí smích, který provívá zklamáním, za to, že spí s horníkem, B. za léta, která ze mě udělala zlomeného kostlivce, R. za cosi barokního, štukovaného ve vyjadřování a všem ostatním samičkám zkrátka proto, že jsou přítomny.

Stýská se mi po svitu měsíce
Po tvé lásce stýská se mi nejvíce

Zármutek nepomůže mně ani tobě,
tak přitul se zas po delší době

Křídla v holubí bělosti Třepotavě nerozumějící Záchvěvy hořké bezmoci
Rezonuje oblaky Hrom jejich ozvěny

Přes růžové rty třešní a jejich květů
miláček tě zavrhl a přestal tě mít rád
s loučením však padlo záští i tolik vád

Všechno je u nás už tak šeré
všecko je bez viny
Visí tu komíny kolikeré
Jak klony smradlavé plíny

Stýská se mi po tvé Vždycky na smrt odhodlané upřímnosti

Stýská se mi i po těch pohádkových nohou
vše božské na nich běhá
tak jako po jejich prstech, které tančí věčné bolero

Spočinutí v Le Nôtrově zahradě

Kariéra líbačů započala u dívky s rezatými vlasy a chlapce s modrými oči někdy na podzim. Tehdy nebylo kam jít, tak se líbali na zápraží paneláku. Mezi polibky říkala vědoucně něco jako: budu se muset dát ostříhat. Nechci ti vybodnout oči. Říkala to tak procítěně. Nechtěl, aby přišla o vlasy! To radši nemít oči.
Posléze jen tiše a skromně projevoval zájem o něco víc než o dlaně a rty, chtěl se dobývat přes blůzku. Přesvědčil otce se zlatou visa kartou, aby jim zaplatil výjezd do Francie. Chodili tam žardeniérami, v náručí drželi květiny, které neznali jmény a přes bulváry nesoucí usměvavé turisty kráčeli až do výčepů u doků, kde po večerech sedívali schoulení při hrníčku teplého čaje. Vše zákonité, vše náležící andělům radosti, zjevovalo jim svou přízeň, výklady skříňí zaplněných cetkami je nechávali klidnými, ruce zavěšené do sebe. Vjížděli taxíkem do zákoutí, kam běžná noha nevkročí, přejížděli přes most a neplatili mýtné. Kupoval ji mohérové šaty s přirážkou a balíky s cukrovinkami. Nechali za sebou všecky ty betonové krabice továren. Vlastí se jim natrvalo stala země galského kohoutka. Teď stáli u koloniálu, kde původní obyvatelé zotročených oblastí šili šaty z nejjemnějších ("obléknu tě do kozy, drahoušku!") látek a hned zas vedle pily, kterou vedl starý Indián v klobouku se širokým obočím hrající na mandolínu honkytonky jak ze sálonu, zatímco za ním se chlapi hádavě přetahovali u obloukovky. Možná měli jet už do hotelu, ale náhoda je zavedla až do Le Nôtrovy zahrady. Červánky jim svítily v ústrety na jejich medová ústa. Naposledy chtěla spatřit v ucházejícím světle geometrii trav, lahodnost ornamentu, ó, však my zpitaři ji už známe, to tajemství trávy, ale on nic nenamítal. Pak ji začal ohmatávat, "tady ne, Petříku, počkejme si". Jako na zavolanou, nedaleko zpoza keře vykoukla hlava Alžířana, pak druhá, třetí, hlavy se blížily, kluka zmlátili a holku v Le Nôtrově zahradě znásilnili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 paralelnisvet paralelnisvet | 8. března 2015 v 22:13 | Reagovat

Ve zlatém víně stopíme
tyranský rozmar paměti.
A zpívat budem, zapomenem
lásku i vztek i prokletí.

2 Akim Akim | E-mail | Web | 9. března 2015 v 11:10 | Reagovat

Zpropadený islám, taková romantika a nakonec tohle...

3 Elis Elis | Web | 9. března 2015 v 19:22 | Reagovat

Veršování je krásné, nemám slov, jsem ráda, že náš stuprum má v sobě i něhu...

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. března 2015 v 21:01 | Reagovat

Romantika na tomto blogu je úžasná. Romantik muž - ještě úžasnější! Díky!:-)
Muži prý takoví nejsou, aspoň jsem o to byla utvrzena od AP.:-(

5 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. března 2015 v 17:47 | Reagovat

Smekám svůj imaginární černý klobouk v ozvěnách hlubokého potlesku. Nádherně napsáno. :)

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 10. března 2015 v 21:35 | Reagovat

Je to krásné, opravdu, líbí se mi ta upřímnost, kterou do toho vkládáš. jen tak dále!

7 bludickka bludickka | E-mail | Web | 13. března 2015 v 16:37 | Reagovat

Nějak podezřele dlouho jsem se zarazila u toho, jestli jsem žena hodna toho jména :D Nějak nevím, podle čeho se to pousuzuje. Romantika pěkná, jen škoda že to má konec. Konec, který je v přímém rozporu s romantikou.

8 stuprum stuprum | Web | 13. března 2015 v 16:42 | Reagovat

[7]: Jseš, neboj. :)

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 18. března 2015 v 1:38 | Reagovat

Myslím, že zapomínám jaké je to líbat. Romantika s tvrdým koncem bolí ve vzpomínkách...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama