Sestřelen

25. května 2015 v 21:58
Onehdy jsem narazil v hospodě na chlapa, který si vzal do hlavy, že mě připraví na můj odchod na onen svět. Víme asi všichni, že setkání s pojišťovákem třebas jen na ulici může představovat závažný zásah do soukromí a rozhodit nás doslova na celý den. Jsou nám prostě odporní. A všichni do jednoho tvrdí, že jednoho dne umřeme, což se tak docela neslučuje s pravdou. Byl jsem totiž pojištěn už mnohokrát v minulosti a nikdy jsem neumřel - a pokaždé ze mě jen vytáhli pojistné a další nesmyslné výdaje, se kterými mi pěkně zatékalo do bot. Tak jsem si řekl, že v té hospodě, v té uřvané knajpě toho pojišťováka rozeberu jeho vlastním ostřím. Zatímco mluvil a mluvil, jsem se ho snažil povzbuzovat. Pak zničehonic vytáhl jakási lejstra, to mě trochu překvapilo, ale nedal jsem na sobě nic znát. A víte, jak jsem alergický na listiny a na papíry, stálo mě to jisté přemáhání. No rozložil je na stůl, trochnu jsem je omylem polil šakalem, ale vem to nešť, řekl, že potřebuje vyplnit to a to, aby odstranil jakoukoliv pochybnost o mé způsobilosti k pojištění.
Tohle jsem četl a tamto psal. Otázka: Jak jste starý?
Netuším.
Otázka: Kolik měříte kolem hrudníku?
Jak na vás koukám, ne víc než vy.
Otázka: Výška?
Ve stoje skoro dva metry, v hospodě na čtyřech výška kohoutku: padesát dva centimetrů.
Otázka: Je váš děd mrtev?
Prakticky vzato ano.
Otázka: Příčina smrti?
Alkoholismus, jestliže je mrtev.
Otázka: Je váš otec mrtev?
Pro svět ano.
Otázka: Příčina smrti?
Ditto. Jaký děd, takový ot.
Otázka: Máte bratry?
Deset téměř mrtvých.
Otázka: Prodělal jste v dětství nemoci?
Jen ty obvyklé: spála, neštovice, černý kašel a tyfus.
Otázka: Víte o nějakých svých zvycích, které by vám mohli zkrátit život?
Ovšem, piju, kouřím, požívám benzedrin, žvýkám zrníčka z jablek a vyhýbám se pohybu.
Naškrábal jsem tedy podle svého vědomí a svědomí, stručně a výstižně, jak je to se mnou vzhledem k možným zdravotním potížím a ujistil ho, že jim lejstro i šek zašlu na jejich adresu. Možná i s prémiemi. Takže po několika dnech, kdy jsem se vesměs válel pod stolem v Noře, mě nemálo překvapilo, že mi pošťák doručil lístek tohoto znění:

"Vážený pane, s díky jsme obdrželi Vámi zaslaný dotazník a šek na tisíc korun. Po zvážení všech možných komplikací spojených s Vaším zdravotním stavem porovnáním ostatních případů pojištěnců s Vaším máme tu čest pojistit Vás v kategorii s nejmenším rizikem."


Když už Helenka dělá čachry s filmy, troufnu si i já a abych vám dokázal, že nejsem úplný břídil a analfabet, co se týče pěkných kinematografických kousků, zvrácených dílek imaginace, seznámím vás s jedním obzvláště zdařilým dílkem (nebo spíš pasážemi v něm). Jmenuje se Kiss me deadly a u nás se, tuším, překládá jako Polibek smrti. Už začátek na temné silnici je z hlediska evokace napětí obdivuhodný, běžící, třikrát se objevující v tomtéž postoji mladá žena, snažící se dostat na sedačku koholiv, udýchaná, vylekaná bere stopování vážněji, než je zvykem a tak místo pozvednutí palců se zapojí celým tělem, předvede, jak je jí život lhostejný, zavře oči, když si stoupne doprostřed vozovky a řidič jen tak tak strhne volant k útesu! "You almost wrecked my car." Památná slova, která uvozují začátek divné cesty do zkázy.
Muž, který jen bere a nic nedává.
Ach žena, neúplné pohlaví.
A co ke své úplnosti potřebuje? Přece muže, dokonalého muže.
Prvních pět minut a pak ta rvačka u popkornu, to jsou děla, její bloňdatá kamarádka s bouchačkou v županu, nálož pod startérem, bomba připojená k tachometru v autě, které se blýská jak milión. "Va-va-vům říkal, že v řečtině by ses jmenoval Michali Sfiros. Ale kdyby ses jmenoval jinak, byl bys pořád takovej fešák?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Artis Artis | Web | 25. května 2015 v 22:21 | Reagovat

"v hospodě na čtyřech výška kohoutku: padesát dva centimetrů."

Opravdu pobavilo. Dobrá práce! (sama nevím, kolik mám v kohoutku, teď mě to dosti láká se změřit)

2 Amia Amia | Web | 26. května 2015 v 0:37 | Reagovat

Máš nejmenší riziko v rámci tvého pravděpodobného úmrtí, nebo že oni budou muset za tvé úmrtí platit? Dobře bych to zvážila, můžeš se totiž lehce dostat do kategorie ,,vytřískáme z něj co nejvíc, a pak ho jemně postrčíme vstříc poslednímu zítřku"

3 Akim Akim | E-mail | Web | 26. května 2015 v 10:21 | Reagovat

Proboha a co dělal pojišťovák v hospodě? No to musela být tedy debata, pobavilo mě to. :-)

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 26. května 2015 v 11:35 | Reagovat

takový pěkný příběh...tak co je poučení? Že pojišťovákovi neunikneš, ani kdyby on sám chtěl? :)

5 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 26. května 2015 v 14:35 | Reagovat

Ano, Darkness přešla z noci do lesa, ale potom se v něm trošku ztratila :D

Co se týče pojišťováka, pobavil mě ^^

6 bludickka bludickka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 20:33 | Reagovat

Nejím zrníčka z jablek, budu žít dýl než ty :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama