Blákós

5. června 2015 v 21:58
Sebraný Vančura! Ani učenec by mi nedal tolik vědění, jaké mi poskytl autor Rozmarného léta! Čtěte a učte se!

Život není ani radování, ani bolest, ani Bůh, ani nějaké rozjímání, ale jídlo a bytí.
Věci lásky jsou věci života. Po čase zimním přicházívá jaro, po beznaději vzniká naděje, po hrůzách noci zasvítává den.
Země je pokryta lidmi, kteří nestojí za to, abychom s nimi hovořili. Och, příznaky lásky! Kdo má tolik jemnosti, aby rozeznal ruměnec hněvu od milostného uzardění. Lépe mít na hlavě parohy než máslo. Jak snadno uzavíráme sňatky, je-li nám devatenáct let. Slova jsou činy moudrosti. Host bez rozmluvy za bečku stojí. Kdo sedí u stolu toliko s břichem a zuby, měl by zůstat raději v oslí stáji.

A diplomat Chateaubriand:
Trestem těch mužů, kteří příliš milovali ženy, je, že je musí milovat pořád. Pokud pochybujeme o srdci ženy, nemáme kdy hodnotiti její tvář. Srdce je jako ty druhy stromů, které nevydávají svého balzámu, dokud ostří sekery je samé neporaní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama