Posunutý čas

5. července 2015 v 22:19
Vesmír mi vnukl prastarý nápad. Co takhle se zaklít do paralelního vesmíru, ve kterém se věci ději o jednadvacet minut později? Proč ne, že? Tak jsem tady, živý a zdravý, z jiné osy paradoxu dvojčat. A myslím, že bych měl dorazit k vám v trochu pozměněné formě. Jako jakýsi hologram. Říkám v trochu pozměněné formě, ale předpokládám, že si rozdílu nevšimnete. Prostě jako úchylné postmoderní plátno, které někdo zapomněl v kupéčku vlaku a zloděj ho zaměnil za jeho nerozeznatelnou kopii. Nešťastný vlastník původního plátna přišel na záměnu pouhou náhodou, když mu zloděj poslal telegram, ve kterém se mu svěřuje se svým činem.
Nyní vím, že horizont událostí nemá vliv na mou vezdejší tělesnou formu. Ve všech vesmírech jsem pouhý trhan se shnilými zuby, bez špetky vkusu a s mastnými vlasy. Bez haléře v kapse a s čůrákem, kterého nespatříte ani pod mikroskopem.
Dilatace času, zakřivení prostoru a výroba zubních nití patří mezi nejoblíbenější děje, kterých se účastní astronauti (či astrofyzici, teď nevím) odsouzeni za zabití. Ve státě Washington jsou rovní dva. Jak říkal Fromm blahé paměti, člověk se od zvířete liší tím, že je vrahem. Pro zábavu. Nevím, v čem se liší zvíře od člověka, ale podle mých nevelkých zkušeností s lidmi bych řekl, že jsou si celkem podobni.

Budu teď chvíli psát o svém kamarádovi Bobbym. Má křivý penis až běda. Přes noc se mu zakřivil a teď nejde narovnat, zkoušel už podle internetu cvičit, zvedal činky na něm, aby se mu prohnul zas na opačnou stranu, leč bezvýsledně. Tzv. Peyronieho nemoc má podle odhadů každý osmý chlap. Působí těžké deprese a když s ním stanete před nicnetušící samicí,
způsobíte možná rozpaky i jí.

V dutosvětě Haškově byste možná mohli uprostřed svého penisu najít ještě jeden, mnohem větší. Ale na naší zemičce, kde laně usínají v objetí s jeleny nic takového nezažijete. Určite ne častěji než u každého osmého chlapa. Proto ženám coby vyhlášený sexuolog, který, protože sám nemohl, zasvětil svůj život studiu páření druhých, důrazně doporučuji, aby si našly partnera, který je vyrabuje do posledního milimetříku vagíny. V partnerském životě totiž občas nastávají chvíle, kdy je lepší sklopit ocas a poslušně ženu odprosit, kleknout před ní na kolena a lízat ji paty jako nějaký na smrt unavený kokršpaněl, než se pouštět do křížku s lítici (ach a která taková není?), jež neváhá obětovat své dítě, aby zachránila svůj jemnocit. Nebo existují i jiné hodnoty, které ženy vyznávají? Smysl pro pravdu a odpovědnost. Jedno jde ruku v ruce s těžkopádností, druhé s demencí. Kdo by chtěl vůbec za něco u všech svatých zodpovídat? Není už tak dost otravné každé ráno jít za "těmi nepovinnými povinnostmi"? Ještě navíc si nakládat další příděl. Naprosto nepochopitelné jednání a mantra, jež ženy, ty bojovnice zvyku, mají v merku jako algebru účastnice matematické olympiády.

Kdysi jsem četl knihu o poruchách osobnosti, jestli se náhodou v některém popisu nenajdu. Bylo jich k dobré stovce. A našel jsem se v každé. Nejčastěji opakovaná teorie hlásá, že člověk s poruchou osobnosti je egocentrickou bytostí s nedostatečně vyvinutou morální složkou osobnosti. Takový člověk v sobě nosí hluboce usazené maladaptivní vzorce, které se jeví v širokém spektru vztahů vůči sobě a širšímu okolí a které směřují k značnému narušení socioprofesních funkcí a subjektivním problémům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 d. d. | 5. července 2015 v 23:52 | Reagovat

Konec mi připomíná Tři může ve člunu a prohlížení domácího lékaře. Co jsem se nasmála nad tím, že je nespravedlivé nemoci mít horečku omladnic

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. července 2015 v 10:52 | Reagovat

A co takhle smysl pro lásku? 🌞

3 Akim Akim | E-mail | Web | 6. července 2015 v 11:05 | Reagovat

Nikdo nemá takový rozptyl znalostí a myšlenek jako ty.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 6. července 2015 v 15:51 | Reagovat

Lítice čili Fúrie se zrodily z kapek krve Úrana, kterého Kronos zbavil moci a mužství.
Dají se dosadit do každého psychologického vzorce jako substituce, jseš-li alespoň trochu zběhlý v matematice.

5 silluety silluety | Web | 6. července 2015 v 18:34 | Reagovat

Sakra, totálně mě došli slova.. možná tohle nebylo pointou ve tvém článku, ale chudák tvůj kamarád :D .. ale myslím si, že to nebude zas takový problém, pokud v tom bude i několik procent lásky :D (promiň, jestli se ti zdá, že melu sračky, trošku sem opilá.. ale snad je všechno v pohodě :D)

6 fall fall | 6. července 2015 v 18:46 | Reagovat

Ten odstavec o poruchách mi přišel docela nadbytečný k tomu všemu skutečnýmu předtím. Neuvažuješ o jeho smazání? Připadá mi totiž, že se nepotřebuješ kasat tím, co (ne)máš v sobě vpořádku. Nebo se pletu?

7 Antia Antia | Web | 6. července 2015 v 19:58 | Reagovat

Tak tohle se ti povedlo.

8 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 7. července 2015 v 8:39 | Reagovat

Zajímavý článek, jako vždy.
Především mě rozesmál ten poslední odstavec. Rozhodně bych ho nemazala. Kontrastuje se vším ostatním, ale to je to, co je na něm úžasného. Myslím, že když člověk chce, najde se opravdu v každé psychické poruše. nikdo z nás není vlastně normální.
Jinak, tvého kamaráda mi je vážně líto.

9 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 8. července 2015 v 16:30 | Reagovat

Hmm hlubokomyslné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama