Gigantická oliheň

10. ledna 2016 v 21:21
Netřeba dodávat, že Petřík měl za otce diktátora. Normálního tyrana, který pevně, leč s třasem držel opratě chodu domácnosti a mlátil synka a manželku jako řezník své vyhladovělé psy.
Podle silného českého přísloví host do domů, bůh do domu si pravidelně vodil své kumpány z mokré čtvrti do vilky v rokokovém stylu, kterou obýval už patnáct let a kde se týden co týden s kolegy zpíjel do agresivity.
Petřík měl od narození jakousi vadu řeči, navíc kombinovanou se syndromem mozkové dysfunkce, hyperaktivity a dalšími nepříjemnostmi. Jeho matka dřela v továrně na výrobu pneumatik a když docházela vyhořelá večer domů, diktátor ji vlepil u prahu pár facek. Na rozsvícení pozornosti, jak s oblibou říkával. Sám kromě pití valně žádnou činnost nevykazoval. Ačkoliv v pití byl znamenitý, nestačila mu jeho výjimečnost na přiznání invalidního důchodu, a tak si vypůjčoval od bohatších kolegů, kteří rádi jeho pijatiky sponzorovali, neboť je krmil košilatými vtipy z provenience Švandy Dudáka. Skutečně se někde v těch krajích poblíž Strakonic narodil a vyrostl, pásl husy pod kuratelou svého otce, který byl výhlašený alkoholik a rabiát, říkali mu Vepř, protože se poeticky jmenoval Schweinestall, a protože vedl hospodářství z krčmy, brzy udělal bankrot a oběsil se ve stáji.
Na diktátora měl brzký odsun otce neblahý vliv, stával se apatičtějším a propadal zahálce, kterou korunoval svými nečistými styky s lehkými děvami a karbaničením v místní nálevně. V patnácti pobodal opilce, který mu žertem šáhl na vodku Mefisto.
Není tedy divu, že Petřík ve škole nedosahoval zářných výsledků. Jeho pochroumaný intelekt sotva stačil držet krok s kostnatým, žilnatým školníkem, který ztratil před dvěma lety při autonehodě ženu a ze žalu topil svá malá, kalná očka v pálence. Čím dál častěji chodil za školu k řece, kde pozoroval a krmil našedlé kachny, přípomínající mu vlastní šeď a kal života, jež ony oprýskané vodní obyvatelky znaly pouze neúplně. Zdálo se mu však při některých svátečních útěcích k liknavému proudu, že mu opravdu rozumí, a tak s nimi rozmlouval. O tatínkovi, který se příliš nepředřel, aby měl na flašky, o mamince, která chodila přikrčeně a pod panenskou kůží se jí rýsovaly fialové modřiny, o sousedovi, který s drátenickým zápalem popíjel rumy v podchodu i o nešťastném školníkovi, oběti smutných okolností, jenž zas v kumbálku nepřítomně otvíral bezednou láhev skonu.

Když má svátek Karina, rok teprve začíná. Však o den lépe vidíš, co na konci sklidíš!
Kdo chce poznat všechny krásy, nesmí dělat chyby, asi. Dopustí se omylu, kdo vynechá Radmilu!
V tuto pozdní chvíli těžko sbírám síly... Tak ať slečna Diana zkusí počkat do rána!
Poznal slečnu Vilmu - no láska jako z filmu. Ten film nikde neběží, je nepřístupný mládeži!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Cíťa Cíťa | Web | 10. ledna 2016 v 21:43 | Reagovat

Smutní lidé a smutné příběhy. Může to být naopak?

2 stuprum stuprum | Web | 10. ledna 2016 v 21:46 | Reagovat

[1]: Může, ale stupruma to nezajímá. :)

3 Hrobárová Dcéra Hrobárová Dcéra | Web | 10. ledna 2016 v 22:49 | Reagovat

:D Dočítala som si článok a predstavila som si ako sa Petrík obesil niekde ďaleko, kde ho len tak ľahko nenájdu. Jeho rodine to bude šumáč a pátrajúcim policajtom sa vryje do pamäte ako ten nezvestný, ktorého našli podľa neznesiteľného smradu obžratého líškami a ozobaného krkavcami :)

4 pavel pavel | Web | 11. ledna 2016 v 0:44 | Reagovat

Taky se mi zdá podle tvých posledních vět že meleš z posledního. :D

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 0:52 | Reagovat

No, ne všechno dopadne dobře...

6 Niko Tin Niko Tin | Web | 11. ledna 2016 v 10:05 | Reagovat

Tu konečnou básničku sem si zamilovala! Jinak deprese se kolem mě skýtá dost, tak o alkoholicích, tyranství a smutku radši až v příznivější dny..

7 Háčko Háčko | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 19:04 | Reagovat

Život Petríka je životom mnohých ľudí, len sú tam isté rozdiely a iné konce. Po svete je veľa agresivných opilcov, a detí, ktoré sa ešte nevedia brániť. Otázkou je, ako to dopadne, keď sa dieťa naučí brániť.

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 19:42 | Reagovat

Supééér, konečně něco jiného ke čtení než jen unylé denodenní články na titulce chlubící se každým prdem!:-)

9 Akim Akim | E-mail | Web | 11. ledna 2016 v 19:48 | Reagovat

Tak i pranostiky ti jdou skvěle. :-)

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. ledna 2016 v 22:10 | Reagovat

Každý z nás byl alespoň na chvíli školníkem.
Ta služební čepice se štítkem a zlatým nápisem sluší každému.

11 May May | Web | 13. ledna 2016 v 6:39 | Reagovat

Ten konec je vskutku inspirativní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama