Vrtule

2. února 2016 v 21:21
VZÝVÁNÍ V ZÍVÁNÍ
Ozónová hořlavino, tavící kov zoufalství ve sklepení srdcí, zápalná pumo krásy, vrhaná po okoralé zemi v básníkovy lásky dostřelu, islandský gejzíre, chrlící oheň s lávou z ledovcových kráterů páně Závadovi mi připomnělo, že v Madáji se hladoví. Je to tak, přátelé. Čtyřicet tisíc lidí má problém se dostat k ledničce a opékat si špekáčky.
Děti, co je napadne vyrazit si utrhnout kořínky nebo dojít k barevné kytičce u lese, vyhodí do vzduchu mina a rozpráší jejich oudy po celé pěšině.
Je to brutální jak série Mortal Combatu. I ostatní, kteří jen opatrně zabíjejí své pejsky a kočičky, aby je zpracovali a snědli, na tom nejsou o mnoho lépe. Ze starců se stávají žijící lebky vyhřezlých vrásek s těly, které nelze nenazývat pravým jménem - uschlými.
Ženy - připjatá růže na zvadlé pni. Pro mě už nejsou ženské, protože stuprum hledí jen na uspořádání estrogenu, a nedostatek jídla odebírá tolik potřebný hormon. Ale jsou to ženské pro své muže, pro děti, pro svět zvědavých objektivů, a tak jim přejme, aby je přestali ostřelovači decimovat a aby humanitární pomoc dorazila ve větším počtu. Srdíčka do těžkého kraje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 3. února 2016 v 16:38 | Reagovat

... za chvíli ani kanibalismus v některých krajích již nebude tolik neznámý...

2 Akim Akim | E-mail | Web | 4. února 2016 v 14:00 | Reagovat

Někdo si lítá na zlatém padáku, jiný jí Pučálku a Šťovík. :-(

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 7. února 2016 v 10:13 | Reagovat

Špekáčky už nejsou co bývaly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama