Kůzlátko

11. března 2016 v 21:21
Anička vyběhla pružným krokem po poněkud impozantních stupních vchodu do domu své sestry v Kuřimi. A stiskla energicky knoflík zvonku.
Od vrcholu svého klobouku perem páva zdobeného až ke špičkám střevíčků na vysokých podpatcích představovala zdraví kypící hojností. I její hlas zněl radostněji než sám život, když pozdravila kostnatou dívku, co ji přišla otevřít.

"Čus, Pavlínko. Símtě, je doma Pavel?"
"Jistě, paní. Čeká na vás v ložnici," promluvila samozřejmě dívka. "Ale myslím, že je právě po koupeli, dejte mu pár minut."
"Dobrá, počkám, až bude připraven," vyhrkla z sebe Anna.

Pár minut se netrpělivě dívá na obrazy, v síni, kde trůní růžový divan, pak zamíří bez váhání k nejbližším dveřím a rozrazí je dokořán. Zoufale se ohlédne po tom, kdo leží svlečen na posteli. Pavel. Vedle něj Pavlínka a kouří mu.

"Proboha. Jseš můj snoubenec," zděšeně vydechne Anna. "Nemohu uvěřit vlastním očím, ojíždíš vlastní služebnou?"
"No, trochu jsme popili vína, viď, a pak to šlo naráz. Co kdybych vás vzal obě?" zeptá se nevinně melodickým hlasem příjemně vyhlížející mladý muž.
"Tak teda jo. Předmanželská trojka. Ale slib mi, že je to naposled, cos ujel," váhavě zašveholí.
"Svatosvatě teda přísahám, lásko."

Jediným škubem shazuje Anča šaty, které držely na těle asi jako opona ve starém divadle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 11. března 2016 v 21:43 | Reagovat

To mi povídej..

2 Akim Akim | E-mail | Web | 14. března 2016 v 14:50 | Reagovat

No jasně, ve třech se vždycky užije víc srandy, než ve dvou. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama