Život je soustava pekel, kde Ráj leží zakopán pod jedním z nich

4. března 2016 v 21:21
Věnováno Cihlářovi

Při dobývání ženské hledáš slabé místo. Kde bys mohl proniknout nesmělým dvořením či neústupnou naléhavostí, podle nátury.
Povídals mi nejmíň tisíckrát, že víckrát takovou nepotkáš. Že je tvou vyvolenou a kdesi cosi. Jedna z těch nekonečných, nepotřebných náhovorek.

"Vezmu si ji stůj co stůj." Montérky, ruce od malty a vlasy do stran pokuřuje v garáži.
"I kdyby padaly trakaře?"
"Za jakoukoliv cenu, patří jenom mě, jen mému soužení náleží." Nenadále se natočí k oknu.
"Tak dobře, votevr. A co se na ni vykašlat a prubnout její ségru? Má stejně dobré kozy jako E. Zaručená volba."
"Ty hovado bezcitné. Je můj anděl, který hlídá můj splín. Je má naděje a já nevím co s tím… Miluji ji!" Ze vzpříméné polohy si kecá na prdel.
"Jsou to jenom hormóny, člověče. Za pár měsícu si ani nevzpomeneš, jak se jmenuje."
Zas vstává jak namydlený blesk, rozhazuje divoce rukama.
"Ať je noc, ať je den,
my budem spolu jen.
Nikdo a nic nás nerozdělí,
ať je bouřka, ať chumelí…"
"Neuváděj mě v omyl, prosím tě. Jestli máš v úmyslu se jí zavděčit, což tady vehementně tvrdíš, tak bys měl myslet především a nejprve na její dobro. Kdyby tě chtěla, už dávno by ti padla do náručí. Nejsi v pohádce, abys kvůli svatbě musel zabít draka."
Začne ronit horké, krokodýlí slzy. Změněným hlasem vypravuje:
"Zmatený jsem a dochází mi slova,
nechci ji jednou, ale zas a znova.
Navždy chci splynout s náručí její
žárem lásky se naposledy hřeji."
"Láska je trochu jako herecký paradox, soubor ustálených jednání a provádění pozitivních rutin posvěcených jakýmsi srdcem. Účinný způsob odreagování v tak dlouhodobě vyčerpávajícím koloběhu je jedině nevěra.
"Jdu v jejích stopách, churavé dítě obláčku."
"Po ní toužím již dlouhý čas
a jen se soužím - otrok jejích krás."

Za nějaký čas...
"Nebudeš tomu věřit, ale zdá se mi, žes trefil hřebíček." Posmutněle postává ve stínu.
"Co se stalo? Vyspali jste se?"
"Jo. A je to pryč." Mračí se.
"Nerad to říkám, ale já ti to říkal. Zkus její ségru, má fakt dobrý zadek."


Ne každý je nám přítelem, kdo naoko laskavým se staví. Kdo však v neštěstí nás neopustí, ten přítel náš je pravý.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 4. března 2016 v 22:48 | Reagovat

Je to dobré, že to nebude z pekla daleko :)

2 Laleh Maro Laleh Maro | E-mail | Web | 5. března 2016 v 13:03 | Reagovat

Čiže podľa všetkého Boh zhodil Lucifera do raja a nie do pekla. Mal to, chudák, pomýlené.

3 Wild Blonde* Wild Blonde* | Web | 5. března 2016 v 19:51 | Reagovat

Kdybych potkala cihláře, co skládá básně, asi by mě okouzlil, ale další ráno už by mě nebavil.

4 Natas Natas | Web | 6. března 2016 v 8:51 | Reagovat

Zkus její ségru, to by mohla být hledaná rada nad zlato.

5 Akim Akim | E-mail | Web | 6. března 2016 v 9:24 | Reagovat

Špetka lásky na špičce penisu.

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 6. března 2016 v 18:04 | Reagovat

Sestry jsou milosrdné.

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 6. března 2016 v 20:27 | Reagovat

Nebe peklo ráj. Zapomenut je očistec.
Rada se ségrou je k nezaplacení, ještěže nebyl místo ségry brácha. :-)
A dobrý přítel je k nezaplacení, to je fakt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama