Nátěr proti korozi

16. dubna 2016 v 21:21
Jsem byl v baru zvaném New Polonia. Kdybych tušil, co mě čeká uvnitř, raději bych poslal náhradu. Boží holka u čepu, sebranka alkáčů a jukebox snů. Utratil jsem tam dva tisíce kaček. Na konci mě ještě slovy vyhazoval tamější štamgast. Do toho tam hráli fotbálek. Ale nedařilo se jim trefovat branky. Tak jsem se smál.
Barmanka se na všechny usmívala, jako kdyby jí všichni udělali dítě. Tak jsem se smál taky.
Jaký klacek tam v rohu seděl! Jaký střapatec. Je do ni po uši zamilovaný. Viděl jsem, jak po ní házel roztoužené pohledy. Ten chlap v sobě měl ten vztek, tu trýzeň, když poznal, že je milenkou jiného. Nebo manželkou dokonce! (Viděl jsem prsten.) Pohlavní závist/žárlivost, jajaja. Chlapi to tak prý už mívají. Je to pro ně asi vědomí, že morálka záviděného vztahu se zakládá na předpokladu, že spolu jiní lidé cosi mají. Čehosi si užívají. Dírky atd. Ale nebudu příliš osobní. Někteří k sobě prostě patří. Marně s sebou lomcují každý jinudy, perspektiva rutiny je dá dohromady a vychovájí spolu občánka. Děvčata, co dočasně zhloupnou, si berou chlapy, co na ně dělají dojem. Doktory, vojáky a majitele fotbalových klubů. Jenže zapomínají, že musí brát v potaz celou stránku osoby. Co se jen šklebí a rozhazují prašule, mohou být užiteční. Chvíli. Ale co bude, až ji v cárech zkrvavenou najdou u topolu po těžké autonehodě. Kdo při ni tehdy bude stát, kdo ji vypáčí ze sedačky z hořícího auta, dotáhne do nemocnice, kdo ji věnuje ledvinu a bude u ní plakat drže ji za ruku, zatímco ona bude v bezvědomí?!
Holka mu roztoužení vracela v úsměvech. Vítr ji dělal na zástěře zajímavé tvary. Vidět bylo klín. Zavonělo to říznou whiskou, dobrý pach. Skvělými oblouky lidé zapalovali cigarety. Kroužky dýmu se vznášely u ventilačky. Bylo třeba dávat pozor, abych se neunáhlil a nevypil to tam celé. Nikdo tam neměl lehký krok svědomitých lidí. Všichni vrávorali. Ženské tam byly ozdobeny aspoň tělesně. Možná měli i trochu toho srdíčka, ale to jsem v horlivém alkoholismu nemohl pozorovat. Kvily hlasu lidského. Místo záchodu měli komůrky s nápisem exitus, kde se chodilo konat potřeby. Z jednoho se lil pot, jiný ležel u okna. Jako by mu píchli morfium a spal.
Jojo, nakonec jsem skončil padlý na trávě, tak jsem si to užil. Okradli mě černí. Zkopali do jidáše. Vstával jsem pokroucený. Fakt zábava!
Ale hlavní je, že zítra je taky den a pěkný. Těším se jak capart.
Trošku to tam připomínalo prales. Upíral jsem zraky ke korunám stromů.

Jednou bych si měl jít zastřílet. Lovit tygry nebo jaguáry. Dokud ještě nějací jsou. Stárnu příliš rychle. Rychleji než ostatní. Protože se víc vydávám. Měl bych se omezit na tygry. Dovedu si představit svítání u tygřího brlohu. Tlukot srdce. Napůl agonie, jak by asi tlouklo. Takové mám nejradši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 17. dubna 2016 v 19:02 | Reagovat

..ale nakonec sis to vlastně užil, ne?

2 Akim Akim | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 13:14 | Reagovat

Daruj dívce ledvinu a ona dá srdce někomu jinému. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama