Dostaneš co proto

7. května 2016 v 21:21
Hejbni kostrou, sundej ty hadry.
Tvoje ponožka skončí v záchodě. Stejně jako tvoje punčochy."
Jsi celá... nárůživá...


"To je kardinální hřích, to je omyl úsudku, Saško, znesvětil jsi nás, oslavuješ Satana," domlouval mi opat v klášteře." Je omyl koupat se s ženou jiného ve vaně pro sto řeholníků? Tak co? Je, nebo není?" "Není, prosím." Bylo mi dvanáct let. Kolik jsem se toho tak asi mohl nakoupat s manželkami cizinců? "Jakže? křičel a slintal mi do ucha, tak ty se tu hodláš častěji koupat s ženami našeho pána na Nebesích?" "Hodlám a hodlání změním ve skutek, prosím."
Přesto mě přistihl ve vaně právě s tou jeptiškou, nebyla sice ani ošklivá, ale ani oslnivě krásná. Měla velice bavorské rysy. Tzn. zadek, prsa, bylo prostě za co štípat a co hníst.
Dostal jsem ji tak, že jsem ji slíbil, že když se se mnou vykoupe, budu ji dělát masáž chodidel a zad celý měsíc červenec, kdy kosti dostávají nejvíc zabrat. Na těch poustevnicních pryčnách se nedá spát a ona byla rozlámanější než já. Proto asi přistoupila na koupel.
Zápolili jsme spolu v bublinkové koupeli. Jakože ona byla větší než já, zabírala víc místa a já se jí krčil u stehen. Připomínali jsme asi nějaký výjev z 16. století, nebo kdy probíhaly procesy s čarodějnicemi. Krhavé oči, které strávily příliš mnoho času odříkáváním otčenášů, na mě hleděly zároveň smutně i vesele. Růžová bradavka těsně nad hladinou pěny působila svůdně - asi jako temná bradavka Nahé dáma z graffitů Maxwella Dicksona. Nicméně jsem se učil poznávat jeptiščino tělo poslepu. Libovolný dotek okolo prohlubní a jamek toho chladem bigótnosti rozpáleného, mokrého těla mě zaplétal do sítě vzrušení.
Zdálo se, že mi permanentně stojí jako adolescentnímu Adonisovi v ráji héter, každopádně mi pořád hladila varlata. Kdyby tedy Adonis někdy měl pletky s héterami.
Pak zaklepal opat na ty těžké vrata, která se zavírala na kládu, zaznělo klepání takřka neslyšitelně.
Neslyšela.
Dělal jsem, že taky neslyším a vískal ji ve vlasech.
Opat začal nekřesťansky klít a když jsme ho slyšeli my dva, zaručeně ho slyšel i Stvořitel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 9. května 2016 v 12:52 | Reagovat

Ty hade, v noci jsem zrodil báseň ve které užívám slovo hetéra a ty ho tu máš též. Teď to bude vypadat, že od tebe opisuji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama