Kameny mu svištěly kolem hlavy

19. května 2016 v 21:21
Víme, že láska se nedá vynutit. Šel jsem po ulici a prohlížela si mě slečna. Tak jsem za ní došel a řekl ji: "Nedá se vynutit, ale zato se dá koupit. Tak za kolik půjdeš?"
Bylo by to vskutku poklona, kdyby taková kurtizána odmítla přijmout penízky!
Řekla, že za dvacet babek pro mě udělá i striptýzek.
Ale jak už to bývá:
Zamilování lidé mají trable s šukem. Sex nedokáže čekat a láska zas žádá, aby ji bylo všechno dodatečně či předem vysvětlováno. Aby se zdůvodnilo, proč. Aby se vysvětlilo. Proč mě miluješ? Jak mě miluješ? Kolik je málo a kolik hodně lásky.
A budeš mě milovat i za třicet let a koho jsi miloval víc atd.
Proto obvykle sex není schopen tolik lásky vydržet a vzdává to.
Proto se o nás, kteří působíme promiskuitně, vyjadřují zlé jazyky tak hanlivě. Že jsme neurotickým způsobem neschopní najít nebo vytvořit zralý vztah.
Abychom toužili po dáme, musí nám unikat. Přimkne-li si nás k srdci a tělu jako králiček, kterým si můžeme být jistí, neboť tak nám dává najevo jistotu, voilá, touha slábne a zaniká.

Je to jak sbírka lží, která za světla zmizí. Přehráváme si v hlavě, kým jsme. Vyprávíme příběh, jehož vypravování máme sklon ukončit před bodem, kdy nastává prozření.
Někdy kupříkladu, když mi v žilách nekoluje pět promile a náhodou o sobě vím, si pustím dejme tomu starý skvělý Haven. O postižených ufonech, lidech, co se rodí znetvoření a postavách, které nechtějí být jako ostatní. Kde se nesnáze vracejí a ti, kdož jim čelí, musí být tvrdí jako žula. Musí být pašeráci. Kde umírají staré rašple vidlemi při čtení knihy v posteli. Kde se ptají, proč jsi (se chováš) jako v hororu. Snaží se identifikovat ženu u haldy kamení na fotografii, která je možná její matka.
Opravdu mi stačí pět minut (někdy pět vět) a jsem hotový smíchy. Stará dobrá škola seriálů, ve kterých kamera útočila na jiné oblasti našich ubohoučkých fantazií, než na které se zaměřuje nyní. Na čistou, seriózní, pastvu pro oči, která je tak nudná, až se divíme, že při ní neusneme.

Místo abyste si léta lámali hlavu, která poloha je ideální pro splynutí duší, věnujte svůj čas charitě. Pošlete jim nekrytého šeka na sto korun. Každá korunka zachrání malomocné děcko nebo cukrovkáře před záchvatem.
Nenaparujte se hlavně, že už jste za svůj bezvýznamný živůtek ulovili svou vrcholnou milenku! Naparování je poslední obranou slabochů! A vždycky je lepší dělat něco pro druhé, než si nalhávat, že jste neodolatelní ředitelé světa!
Strávit noc se ženou je sice dobře strávený den, ale někdy se hodí být Stallone a jít se vybouřit třeba na dostihovou dráhu. Sázet na koníčky s plusovou bilancí už umí dneska málokdo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 20. května 2016 v 18:46 | Reagovat

Na koníčky byl machr Hank. :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 21. května 2016 v 7:40 | Reagovat

[1]:
Poloha na koníčka není marná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama