Září 2016

Oheň na střeše

30. září 2016 v 21:21
Podzim se svým sychravým počasím rozhodně neláká na dlouhé procházky, i když občas, když vysvitne sluníčko, je nádherný. Kde tedy můžeš na podzim narazit na svého pana Božského? Poradím vám.

Taneční
Jelikož podzim je obdobím tanečních, máš jedinečnou šanci některého z přítomných pánů oslnit svou úžasnou róbou. Právě v tanečních si totiž přijdeš určitě na své. Každá holka se chce navlíknout do krásných šatů, upravit si vlasy a vyrazit oslňovat. Říká se také, že podle toho, jak se člověk dokáže vlnit do rytmu hudby, tak je také pohybově zdatný a vynalézavý v posteli. Takže taneční jsou tím pádem dost dobré místo, kde se poohlédnout po nějaké šikovném "ženichovi".

Ples
Teď, když máš za sebou lekce tance v tanečních, můžeš se se svými pohybovými schopnostmi pochlubit také na plese. Maminky a tatínkové mají většinou pro tenhle typ trochu staromódní zábavy velké pochopení, protože si tím sami prošli a myslím, že nebudou vůbec proti, když se nějakého plesu zúčastníš. Na plesech si jen musíš dávat pozor na to, abys nekonzumovala alkohol, který tam většinou je běžně dostupný a patří ke koloritu. Nevypadá to totiž hezky, když se krásně načančaná slečna v šatičkách válí opilá po zemi, to je pak celé její popelkovské kouzlo to tam.

Čajovna nebo kavárna
Záleží na tom, kterému nápoji dáváš přednost a kterému prostředí. Čajovny jsou většinou trochu potemnělé, voní v nich čaj a vonné svíčky. Leckde si člověk může zalézt do polštáři vypolstrovaného doupěte a tam se zavrtat. Jen je třeba si předtím odložit boty. Pozor tedy na děravé ponožky, aby se ti nestalo nepříjemné faux pas. Do kavárny když zajdeš s kamarádkou a posadíte se k velkému oknu, můžete pozorovat všechno a všechny kolem. Pokud kolem projde nějaký sympaťák, můžeš po něm hodit očkem a uvidíš, jestli se chytí.

Divadlo
Pokud jsi intelektuálně a umělecky zaměřená a klasické i moderní divadlo je lákadlem, kterému jen těžko odoláváš, pravděpodobně budeš na podzim a v zimě v divadle pečená vařená. Jestli chceš, aby tvůj kluk sdílel tvoje zájmy a záliby, potom nejlepším místem, kde se seznámíš s takovým týpkem, je divadelní kavárna před představením nebo po něm. Ještě máš možnost upoutat jeho pozornost v přestávce, ale fronty na záchod jsou dlouhé, a tak se během přestávky moc nestihne.

Koncert nebo party
Hudební vkus je to, na čem si zakládáš? Miluješ koncerty a hudební akce, kde se můžeš pořádně vyřádit? Tím správným místem, kam na podzim vyrazit, jsou kluby a koncertní haly, kde se to pěknými kluky jen hemží a pokud se potkáte na koncertě tvé oblíbené kapely, je jasné, že máte hned o čem mluvit a rozhovor nebude váznout. Klubová scéna ti taky nabízí spoustu možností a pokud ráda tancuješ, můžeš se na tanečním parketu seznámit s tím správným klukem, který sdílí tvé záliby.

O hubeném říkáme, že je suchý

29. září 2016 v 21:21
Скользя по утреннему снегу,
Друг милый, предадимся бегу
Нетерпеливого коня
И навестим поля пустые,
Леса, недавно столь густые,
И берег, милый для меня.

Jak to říkal klasik.

Proroctví šilhavého mládence

28. září 2016 v 21:21
Abyste si nemysleli, že nepíšu fanfikce a že v nich nejsem nejlepší, dokážu vám hned zkraje, co jsem dokázal vyplodit, když mi bylo šest let. Nechal jsem se volně inspirovat povídkami J. K. Rowlingové a jejím fantastickým světem, který nesnese srovnání s ničím, co kdy bylo ve fantazii člověčí vymyšleno, natištěno a vydáno.
Dílo je věnováno všem nadějným, neohraničeným autorům fanfikce, pro které jedině píšu.

Ukrajina

27. září 2016 v 21:21
Potkal jsem v životě několik dívek. Všecky měly svým způsobem zvrácený smysl pro humor. Smály se, když v televizi dávali pořad o zabíjení kraviček na jatkách, smály se, když soused udělal hromádku na rohoži před domem. Jedna byla ale nejvýbornější, neměla smysl pro humor, prosím, žádný. Když bylo venku bláto a vy vlezli do místnosti, plákala a zuřila, protože jste ji záblacenými botami umazal.
Jste ožralí, nemůžete najít klíč, patrně je ztracen v některém výčepu a ona vás pustí dovnitř, barbarsky zabouchne dveře a vás to její jednání mrzí a nevíte, co na to říct, protože se vám plete jazyk a ona spustí, proč s ní nemluvíte. Co je nového na pracáku, na ulici, ba dokonce ve světě. Když ji na to odseknete, ať si to vygoogluje, začně dupat, skákat, prskat jako kočka, zuby cvakat, skřípat, tluče hlavou do stolu, ale tak, aby si neublíži a otevře dveře, dělá rámus tak, aby to všichni v baráku slyšeli a pak vás osočuje a vyličuje jako lotra, která nemá ani kouska srdce a nezaslouží si být na zemi.
Do toho se ozve, že ji nemáte ani trochu ráda, čeká, že ji budete prosit za odpuštění, rve si vlasy, roztrhá na sobě blůzu a chce tři nové a pouští se do dalšího rámusu a křiku, že to vy jste ji dostrkal do cikánského života a ty poměry se změní teprve tehdy, až vyskočí z okna.
Pak jde k oknu. Vy čekáte, co se bude dít. Vrátí se a křičí, že jste surovec a že chcete její smrt, abyste mohl dovádět s tou děvkou odvedle.
"S jakou děvkou, miláčku?"
Neřekne ovšem její jméno, které nezná a která existuje jen v její fantazii. Místo toho dělá ze sebe chudinku opuštěnou a zhrzelou.

Poleno

23. září 2016 v 13:56
Ukradl jsem 75 zrzavých, třicetiletých, tlustých kilogramů. Nadrženější z vás chtějí vědět, jak se to stalo, jsem si jist.
Tak tedy, stalo se to takto:
Fany dělala babysitterku v milionářské čtvrti. Volali ji každý den ráno, aby přišla do toho nebo onoho domu a přinesla si láhev se sunarem a teplou přikrývku.
Svítilo slunce, na obloze zpívali kosi a fialové mráčky slibovaly den jako stvořený pro koupání a jiné skopičiny.
Fany zrovna převařovala dudlík.
Její chráněnec stoicky kadil do nočníku.
Den běžel jako na drátkách.
Šel jsem náhodou kolem sťatý jak zákon káže a popíjel Krakonoše nebo podobnou lacinou sračku z hor a tu se zčistajasna přede mnou otevřel pohled nevídaně andělský. Vidím za oknem té vily buclatou, oplácanou dívku, usměvavou a patrně naivní, jak cosi namáčí do kotlíku, ze kterého se kouří.
Otočila se, koutky se jí nelibě pozvedly, zbledla, avšak rychle zas přešla do úsměvu. Ještě utřela cosi, co ji hrálo v tlustých prstech a odešla ze scény, resp. dál byla záclony a zeď, přes kterou jsem tehdy neviděl.
Tehdy mnou projela zločinná myšlenka. Co když ta holka chystá bakchanálie a její milenec, natažený na kanapi, zrovna přepočítává peníze, které utržil prodejeme nemovitostí v San Francisku? Brzy tak možná dojde na jebačku, které bych chtěl být přítomen alespoň jako stalker.
Představoval jsem si, jak si povídají, ona se směje, on se uchechtne a pak na sebe skočí jako v červené knihovně. Objímají se, hubičkují, vyznávají lásku. Musím vidět, jak o sebe dřou do roztrhání těla, jak dva karburátory, co vybuchují, jak se na nich leskne pot prcání a teče z ní šlem. Jak to drsně schytává a ještě o to prosí, bože! Najednou mi vypadla plechovka z ruky. Byl jsem roźhodnut. Připližil jsem se ke stromu, který rostl poblíž a jehož větve dosahovaly až k oknu v druhém patře. Vyšplhal jsem na něj, ručkoval jako opice blíž a blíž vstříc očekávanému rozuzlení... a bum, větev se rozvalila, takřka praskla a já zůstal trčet v polovici, nemoha ani tam ani zpět. Začal jsem volat o pomoc.
Fany vyběhla ven vystrašená a zdálo se, že je překvapena tím, co vidí. Řekl jsem ji, ať neprodleně zavolá hasiče nebo aspoň ať přistaví trampolínu. Pochopila, že trampolína bude bezpečnější, neboť jsem kdykoliv spadnout a rychlejší, neboť jsem mohl kdykoliv spadnout, řešení.
Zaběhla do garáže a jala se postrkovat stařičkou trampolínu, která pamatovala ještě první republiku, směrem k místu, kam jsem mohl kdykoliv dopadnout.
Konečně víceméně stála tam, kde jsem očekával dopad. Oba jsme byli napnutí jako smyčce violoncella. Řekl jsem jí, ať se obrátí, pokud se něco stane, ať to raději nevidí. Pak jsem se pustil.

Kaleidoskop

21. září 2016 v 21:21
Občas každý zatouží po malém dobrodružství a sex na jednu noc, především pro nezadané, je jedním z těch povyražení, na které zkrátka čas od času dostaneme chuť. Abyste se ale nespálily, prozradíme vám, na které muže můžete zapomenout.

Velký bavič, se kterým v posteli všechna legrace končí
Někteří muži vám přijdou neodolatelní, protože srší humorem a mají tolik nápadů, že kolikrát ani nevíte co sledovat dřív. To ve vás vzbudí dojem, že takový muž bude plný nápadů i v ložnici. Ovšem často bývá opak pravdou a tihle vtipálci nakonec skončí u nudné klasiky, jedna poloha a dost. Nakonec se ještě strašně diví, jak je to možné, že vy jste neměla orgasmus. Někdy moc velké očekávání nakonec nepříjemně zklame.

Zhroucený romantik, který se vzpamatovává z rozchodu s bývalkou
Je to trochu těžké vyznat se v tom, protože na první pohled se zdá, že jste narazila na skvělého muže, který se chová jako džentlmen a jistě pro vás bude ochotný udělat spoustu věcí i za dveřmi ložnice a nedovolí, abyste odcházela neuspokojena. Ovšem je tu háček, nepřekonaný rozchod s bývalkou ho nutí vás dvě neustále srovnávat a zřejmě si ji bude představovat i během samotného řádění v posteli, nakonec se vám ještě na konci rozbrečí v klíně!

Hřebečkové se sebevědomím na rozdávání
I když tihle hošíci většinou dobře vypadají a pokud už se pouštíte do sexu na jednu noc, tak chcete mít i vizuální prožitek, nejsou to vhodní kandidáti. Jejich ego je natolik velké, že v posteli nevidí nikoho jiného než sebe samotného. On je ten bůh, který vám dovolil strávit s ním noc a vy byste za to mohla být neskonale vděčná. Je mu úplně jedno, jestli si to užijete, jste pro něj jen nástroj uspokojení.
Muži s vysokým postavením
V tvrdém byznysu se muž musí naučit skrývat své pravé já a nemůže si dovolit žádné výlevy citů, to se potom samozřejmě dostává i do jejich sexuálního života. Jsou bohatí a mohou si koupit to, co chtějí, a myslí si, že mohou mít to, co chtějí. Pokud sednete na lep jeho propracované rétorice, potom se můžete dočkat hodně nemilého překvapení. Takoví muži totiž mohou často upřednostňovat všemožně zvrácené praktiky. Jsou znudění, protože všechno už měli, a proto zacházejí i v téhle oblasti mnohem dál.

Podlá mušle

20. září 2016 v 21:21
Kdysi chodíval jsem po stráních a sledoval, jak kvetou pampelišky. Vždy jsem si jednu utrhl a hleděl na ni vášnivě, jako hledíme na staré bytné, po chvíli jsem ji zahodil a povzdechl si.
Pro mě svítí jen jedno kvítí: a to je bohužel v herbáři sadisty, který ho namáčí do klovatiny a kreslí jej obyčejnou špejlí!

Boleslav nechal popravit Břetislava

19. září 2016 v 21:21
Kdž jsem chodíval na pionýrské tábory, pokaždé jsem zaperlil. V kruhu dětí-vrstevníků nám zadali za úkol stvořit hračku pro prvňáky.
Sáhl jsem po osvědčeném nápadu.
Z papírových svačinových sáčků, barevných papírů a lepidla jsem tvořil tyto a jiné maňásky. Uznejte, že jsou rozkošní:

Radar na divočáky

18. září 2016 v 21:21

ABSTINENTNÍ ZÁBAVA
VEČÍREK BEZ ALKOHOLU
Vyhýbejme se opilcům! Alkohol snižuje obraz boží k obrazu nerozumného zvířete! POBAVÍTE SE BEZ ALKOHOLU V RESTAURACI VZTEKLÝ ŽALUD.

Pro občerstvení podává se bezplatně čaj. Přijďte hromadně a přesvědčíte se sami, co je lepší, zábava s alkoholem, nebo bez alkoholu!

Na takovém večírku jsem se ocitl před jedenácti lety. Byl jsem tehdy ještě relativně zdravý, má játra a ledviny nenesly až takové stopy dědíčného zatížení toho lotrovského uhlovodíku. Ve Vzteklém žaludu jsem se bezhlavě, takřka prvně, zamiloval do barmanky, která měla vytahané cecky a unavený výraz, táhlo ji na padesát, měla kluka v mém věku, ale především měla obdivuhodné křivky v oblasti zadku. Objednal jsem si sodovku a naráz ji převrátil do hrdla. Exnul jsem ještě další čtyři nebo pět, když za mnou přišla kočička s šibalským úsměvem.
"Tak se mi zdá, žes absinent jako my všichni," pronesla zpěvavým hláskem.
"Nemýlíš se, vnadná děvo, jsem absolutní abstinent. A na tyto akce chodím proto, abych je podporoval před případnými pijáky, kteří se rojí jako uťaté hlavy saně. Setneš dvě a naroste jich deset, už to dál nejde.
Zasmála se. Doufal jsem, že upřímně.
"Tak se uvidíme při pánské volence."
"Jistě, pa a na volenky a sodovky."
Odcházela a její panenský zadeček se natřásal jak sulc. Ještě po pár krocích natočila hlavu na stranu a podívala se zpoza ramene. Myslela si, že ocením ten pohled.
Nebyl jsem sice absinentem, jak jsem všem v Žaludovi tvrdil, ale to neznamená, že jsem neměl šlechetné srdce, prodchnuté pravou láskou k bližnímu, srdce zlaté a obětavé. Tohle srdce tehdy okamžitě zapomnělo na barmanku a šlo přímo za tím kočičím zadečkem.
Vylezla z baru, já taky, vytáhl jsem z kapsy plaskačku pravé staré polské kontušovky a pil, šla elegantní chůzí k mostu, poněkud však podezřelou cestičkou, která se mi zdála nekonečná, vedla od zverimexu průčelím až k trhu a dál vedle akvaduktu až k té groteskní lávce. Deset minut chůze jevilo se mi jako věčnost. Tam se teprve obrátila a očička ji zazářila radostí.
"Tak jsi mě našel, ty tupé, vypité hovado," křičela samou nadržeností šelmy.
Strhala ze mě triko a gatě a rozkuřovala mě, u té ztemnělé lávky, kde na nás mohli vidět hlavy všech okolojdoucích. Bylo něco tajuplného na té rybí tvářičce bezchybného nalíčení, tiše jako kočka předla a rychlostí rysa mě honila.
Zničehonic mnou otřáslo opilské třeštění, chytil jsem ji za ruce a snažil se ji strhnout k zemi. Sám jsem upadl. Začala pištět jak myš, které trháš zuby. Povalil jsem pak ji, když jsem ji chytil za nohy a trhl prudkou zběsilostí, hnán pudem války.
"Ty děvko, jak jsi mi to řekla? Tupé hovado? Já a hovado? To odvoláš," křičel jsem do krajiny, v níž se ozývali pouze cvrčci a pomalu si zapínal puntek. Pak jsem ji chytil za krk a trochu ji škrtil, dokud nebyla zelená a netekla ji slina čůrkem po bradě. Když se zdálo, že je tuhá, rozhalil jsem ji výstřih, aby se zdálo, že to byl sexuálně motivovaný čin, hlavně ne šílenství alkoholika. Odcházel jsem, když jsem zaslechl sípot. Otočil jsem se a vyděsil se, byla to ona, prakticky povstalá z hrobu, praštila mě kamenem přímo na spánek. Před očima se mi udělaly mžitky, co vám budu povídat, na zemi jsem se ještě párkrát vystřídali, no nakonec jsem se unavil a plazil se pryč, prosil, aby mě nechala, ale ona na mě pořád ležela přisátá jak klíště a rvala mi vlasy chumáči z lebky a pořád do toho ječela nadávky a definice.
"Zmrde-eee, zááá-zááá-bijůůů tě-eee."
Držel jsem se prachu cesty za všech sil a udýchaně ji sliboval, že ji dám všecky peníze, co mám.
"Mám účet na Kajmanech."
"Chcípniiiiii," plakala a dusila se krví z dásní, které si prokousala.
Vážila o dobrých třicet kil míň, ale zdálo se mi, že má nejmíň metrák, jak mi zatínaly nehty do zad ležíc na mě.
V posledním vzepětí sil jsem ji setřásl a kopl do žeber, schoulila se do uzlíčku neštěstí, ve tváři měla vše rozmazané jako kominík po šichtě, neměl jsem srdce ji bít, tak jsem ji pouze dovalil k řece, kde jsem ji držel hlavu pod bystrým tokem, dokud se nebránila. Voda byla opravdu chladná.
"Tak se mi zdá, že je čas na panáka," řekl jsem pohlížeje na její mrtvou postavu pod blednoucí rouškou noci.

Jantar v kundě

17. září 2016 v 21:21
Stařeček jakýs bafal v prahu chýše, měl vyschlé ruce, pohled zmrtvělý, pokorně smekl, pozdravil nás tiše a my se za to strašně styděli...
Padrťský rybník vyšklebil se z lesů, dva vodní ptáci pískli pod hrází, pak bylo ticho, nikde ani hlesu, na hladině už houstly obrazy. Ve prostřed lesa octli jsme se náhle. Již stmívalo se víc a víc a víc, kol silnice se ploužil povytáhle dav zakuklených temných borovic. Na jedné visel uschlý věnec z mechu, pod věncem obraz boží rodičky, leč mně se zdálo, jak by z toho plechu hleděla lebka s dvěma dolíčky.

Na hradě lípy jeden květ, zpívá tam pěnkava s kosem, v nádvoří stojí flašinet a klíčník s červeným nosem.
Klíčník je věrný vlasti syn a barva nosu tak tklivá, dřív ho měl rudý z medovin, teď ho má červený z piva.

To pivo je mé topivo!