Na kost vyhublý, žlutý jako velkopáteční svíce

3. září 2017 v 21:21
Déšť ustal, ale těžké krůpěje pořád ještě šelestily pod korunami stromů. Robert vše vyžral jako kobylka, ani listí na stromech po něm nezbylo, takže ani jediná konzerva. Myslel jsem, že se vydáme na cestu ještě před půlnocí, ale místo toho jsme se utábořili na divném palouku a pomalu a pohrouženi v těžké myšlenky usli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama