Jestli jsi šlechetný, zasvětím tě

5. ledna 2018 v 21:21
Japonské javory před školou byly ohnivě zbarvené, květy kamélií hrály bohatým, sytým nachem. Na hřišti před školou postával hlouček dvanáctiletých školaček, za chvíli jim odpískají začátek hodiny tělocviku. Nebyla to zrovna Magdalána, Apoléna s Veronikou, žádné rajcovní holky z naší školky to nebyly, naše tříleté lásky. Drobná blondýnka se odpojila od hloučku spolužaček a svižně zamířila k panu učiteli. Už měla tvary, delší nožičky, zadeček k zulíbání, byla pro pana učitela jako sněhová pusinka, tak byla nadýchaná a jemná, že kdyby ji jedl, jako by jedl obláček.

Mezitím v prostorách školy řádil Hastrman. Tak přezdívali klukovi, který už pětkrát opakoval pátou třídu. Tedy byl dost starý na to, aby mohl narušit řád školy, chodit na dámské toalety nebo ji rovnou vyhodit do povětří. V šestnácti a neustále ubrán jako motorkář vyhlížel spíš jak dítě v těle zvráceného muže, byl už ramenaný a celý takový zaoblený jak starší kluci od lopaty. Jelikož tatík byl alkoholik, který se ztratil jak výherní mince v automatu herny v cizím státě a matka Sára, která byla vždy ostříhaná na krátko a už porodila pět dětí, z nichž všechny kromě Hastrmana měly zdeformované tváře zřejmě vlivem fetálního syndromu s nikým nemluvila a vše odbývala přes přídavky na děti, musel si Hastrman najít lepší zábavu - a tou zábavou byla děvčata s dvanáctiletými koleny.
Škola měla pět pater, a tak tam měli zabudovaný výtah. Čekal u něj. Někdo stiskl tlačítko dřív. Tak čekal ještě chvíli. Konečně se dveře s rachotem otevřely. A tam bum, stojí holka v tygrovaných šatech, vypadá jako mladistvá modelka pro Vogue. Zamiloval se okamžitě do té panny jarních let, co kvete jak růže květ, jen ji políbit na čílko, na líčko a ukradnutí polibku na ústa, nejerotičtější věc na světě... Pak by už asi jen následovalo vzájemné zuřivé strhávání hadrů a náražení o stěny, jak to znáte z filmů nebo z příliš bouřlivých několikatýdenních vztahů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. ledna 2018 v 22:09 | Reagovat

To je celé? Nebo se snad další text ztratil???

2 stuprum stuprum | Web | 6. ledna 2018 v 0:16 | Reagovat

Jedna si stěžuje, že je to moc pornografické a druhá by to chtěla ještě rozšířit! :)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 6. ledna 2018 v 9:27 | Reagovat

[1]:,[2]: Souhlasím s Růženkou, je to bez konce...třeba to bude seriál...:)

4 T. T. | 6. ledna 2018 v 12:05 | Reagovat

Doba dvacátého prvního století technické revoluce, kde filozofie definitivně uhnila, a technika ji utekla za obzor, dovoluje solventním nakoupit i špičkové počítače, a provozovat na nich s jistými potížemi textový editor....

5 T. T. | 6. ledna 2018 v 12:14 | Reagovat

Neandrtálec potřeboval duchy a zázraky, a když se setkal s realitou, byl sežrán. Moderní génius potřebuje terabajty paměti, aby do nich mohl nasypat pár kilobajtů toho co se mu podaří za leta vygenerovat, a jistotu, že než to po něm bude chtít někod publikovat, změní normu zápisu, takže si nikdo již nebude ty hovadiny schopen přečíst. Lidská Blbost dnes nalezla bezpečné zásobníky, daleko bezpečnější než papír s tím pitomým Gutenbergovým knihtiskem, který sice hoří, ale pokud neshoří, přetrvá Věky. A samozřejmě internet. A tak již ďábel nemůže odkrývat v moderním satirickém románu střechy lidských obydlí, a říkat donu Kleofášovi:

Podívej, všude kam pohlédneš, nevidíš nic jiného než choré mozky....

A tak navštívíme skládku elektronického šrotu, vyšoupneme z mokrých beden deset hárddisků, podíváme se na to doma v počítači, zhrozíme se, a nakonec z toho hárddisku jako slušní lidé, kteří nepomlouvají, použijeme jen neodymový magnet z motoru, kterým do smrti hledáme na koberci spadlé ocelové špendlíky...

6 Akim Akim | E-mail | Web | 6. ledna 2018 v 14:10 | Reagovat

Láska smrdí, není to věc pro každého. :-)

7 stuprum stuprum | Web | 6. ledna 2018 v 15:29 | Reagovat

Opravdu oceňuji, žes šáhl po tak vytříbené postavě z období, které je mi tolik blízké. :)

8 T. T. | 6. ledna 2018 v 22:14 | Reagovat

Oceňuji Vás za ocenění, ale v těchto případech jsem již na většině diskusí obviňován z různých psychických úchylek. Vážím si toho, ale nepovažuji to za příliš krotické, protože obviňování z psychických úchylek je dnes nejčastější příčina sporů nejen mezi hospitalizovatelnými pacienty, pobíhajícími na svobodě, protože na ně není v nemocnici místo, ale i v ústavech duševního zdraví národa, a to nejen mezi pacienty, pacienty a lékaři ale i mezi lékaři navzájem. Profesor Hoešl ředitel ústavu duševního zdraví třeba tvrdí, že 70 - 80 procent popoulace je nenávratně poškozeno. Demokracie tedy umožňuje převážné většině žádat, aby bylo politicky nekorektní, ukazovat na psychopaty jako psychopaty, protože by se mohli s cítit diskriminováni, a to převážně v případech, kdy je to na nich na první pohled vidět. Již před časem jsem navrhoval, aby stát nerozhazoval prachy za stavění nových měst věznic a psychiatrií, dnes ústavů duševního zdraví národa, aby propustil všehcny blázny na svobodu, a do ústavů duševního zdraví národa internoval naprostou menšinu lidí, kteří ještě nějakým nedopatřením zůstali normální, a pokud by lidé, kteří budou internováni dokázali svým ošetřujícím lékařům, že jsou také blázni, přičemž ošetřující lékař by musle být největší psychopat ústavu, třeba tím, že by někoho na chodbě krchli, a na pokoji snědli, ošetřující lékař by je okamžitě propustil z ústavu mezi normální většinu. U menších ústavů z jednou tabulí by šla situace řešti i bez deportací tím, že by se cedula na plotě utrhla, a přibila na druhou stranu plotu.

9 stuprum stuprum | Web | 6. ledna 2018 v 22:33 | Reagovat

[8]: Myslím, že tady u mne jsi v nejlepší společnosti... pacientů. :)

10 T. T. | 7. ledna 2018 v 9:49 | Reagovat

Pokud má psychiatrická klinika úroveň, pacienti si nejen v ordinaci ale i na chodbě automaticky vykají. Pokud ne, řeknete něco blbě, a okamžitě dostanete od ošetřovatele pětidávku haloperidolu přes mantl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama