Jmenuji se Ida

8. ledna 2018 v 21:21
Ignorujete tu intenzivní, svíravou bolest v žaludku. Nějak se otupíte, takže se nic nezdá tak hrozné, ale taky se nic nezdá dobré. Její emoce by určitě dosáhly horských výšin; žal, zuřivost i nenávist. Kdyby nepřišel on a neobrátil jí svět vzhůru nohama. Její překvapující fyzická krása po té proměně z tlusté, uvězněné ženy, propůjčovala půvab i jejímu hlasu, sklonu její hlavy, všem gestům, které vykonala. Její smích nikdy nezurčel čistěji, zrovna jako pramínek tryskajícího štěstí. Tehdy přišel a nasadil jí broučka do hlavy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 T. T. | 8. ledna 2018 v 21:50 | Reagovat

Salvator Dali by udělal v rohu plátna metr krát metr černou tečku, a chtěl za to meloun. Bohužel podruhý už by to bylo ale trapný...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama