Potěcha oka, úst i přirození

3. ledna 2018 v 21:21
Kdysi jsem potkal zvláštního kluka, který chodil v botách, které si sám šil, takže se rozumí, že byly špatně šité. Přesto mě na něm něco přitahovalo. Zastavoval se u každé slečinky jak mužik na mezi, to bylo tak uměle primitivní a nepěkné. Je s podivem, že i ony se u něj zastavovaly. Když jsem se vytasil s filozofií, nerozuměl hlavně Schopenhauerovi. Pil ze sklenice umírajího feťáka, aby mu nedal najevo ošklivost. Ale aby se sám očistil od vší a jiných breberek, co jich na sobě pěstoval, to ne.
Později ten kluk umřel a zapomněl jsem na něho... na dlouhá léta...

Než mi událost velkolepostí srovnatelná s Trojskou válkou znovu otevřela oči. Sám jsem se tehdy těžce protloukal světem. Neměl jsem co do huby, nezaměstnávali mě, protože jsem byl neustále opilý a chyběl mi kontakt s něžným pohlavím. Stále jsem si opakoval, že každé neštěstí jednou přejde a že musím vytrvat, jenže tyto malé nehody se posléze stávaly katastrofami a zavalovaly mě svou neodbytností do té míry, že jsem ztrácet chuť žít. Byl jsem velice roztržitý, protože pod vlivem LSD se lehko podléhá stresům, ale zároveň jsem byl ochoten se podívat věcem do tváře a čelit jim - proto si mě asi oblíbili bezdomovci u častokrát, když jsem s nimi spal zabalen v jejich spacáku, tvrdili mi, že jsem nejlepší řízek ze všech!

Toto je podivný, podivný a starý, prastarý příběh, ze kterého jsou vzata slova.
Naštěstí se udál. Bez něj bych tady nebyl a nemohl se s vámi slečinkami válet...
Svět by byl chudší o mou maličkost.
Když se ředitel společnosti, ve které se vyráběla mýdla a šampóny a můj kamarád ze střední dozvěděl, že jsem v pěkné šlamastyce a nemám kde bydlet, nabídl mi práci. Že budu chodit po klientech a nabízet jim nová, netradiční mýdla. Nic víc to ode mne nevyžaduje, než že budu chodit v slušném obleku, budu navoněný a vždy ochotný představit nové kolekce mýdel a sprchových gelů atd. Okamžitě jsme na to kývl. Dobrá tedy, usmál se. Nejdřív půjdeš Mezi ploty, je to tam trošku divočejší, dodal a omluvně pokrčil rameny, ale ty to zvládneš.
Mezi ploty byla nejhnusnější hospoda, jakou jsem kdy viděl.
Soudě podle pravidelných přírůstků zvratků před hlavním vchodem to byl největší pajzl ve městě. Byl jsem si stoprocentně jist, že právě zde fungují barmanky nonstop, jak se často pověstně vychvalují.
Jen co jsem tam vlezl, přeletěl vedle mojí hlavy půllitr a rozbil se o zeď.
Takhle ne, kurva, takhle jsem si nový život nepředstavoval, a proklínal jsem toho dementního podnikatele, a sebe, že jsem si kdy s ním plácal...
Sotva jsem ušel tři kroky, začala tam nějaká rajda v koutě brečet, držela mobil v ruce a měla pěticentimetrové modrofialové nehty, natahovala moldánky takovým stylem, až jsem myslel, že někdo umírá... plakala neutišitelně, neovladatelně, s upěním... jako z beznaděje nebo z vědomí konečnosti nebo co já vím, z pocitu nenávratna... Ten rykot se mi zarýval do zvrásnění mozků, až jsem se sám málem rozbulel. Docela vážně jsem přemýšlel nad odchodem... ale to by znamenalo porážku a porážka znamenala návrat k poraženým a já už fakt znovu nechtěl smrdět po chcankách a klepat se zimou v objetí nějaké přílis brzy zestárlé babizny s šišatýma prsama...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 4. ledna 2018 v 11:44 | Reagovat

Kat Mydlář prý taky původně prodával mýdla...

2 T. T. | 4. ledna 2018 v 17:36 | Reagovat

Navrhl bych parfémovému podnikateli výrobu žertovných světlocitlivých mýdel, a dalších mýdel na jejich umývání. Po umytí prvním mýdlem by člověk po několika hodinách na slunci zčernal. Bylo by možné použít i ninhydrin, který reaguje na aminokyseliny, a na lidské kůži za několik minut intenzivně zmodrá. Prodej by měl výhodu v tom, že potencionální zákazníci by chodili měsíce výrazně označeni, pokud by si od nás nekoupili mycí mýdlo. Do sortimentu bych zařadil i čokoládové cukrovinky pro děti s šokujícím obsahem. Mohly by se použít výprodejní vánoční kolekce. dalším hitem by mohla být viagra 100 z epoxidu. Testoval jsem několik tabletek ve výtahu v korporaci. Položené tabletky mizely v milisekundách, a ředitel finanční sekce2  na výrobní poradě úseku rozčileně hledal pachatele, ukazoval modrou tabletku na dlani, stěžoval si že vůbec nefungovala, a když se někdo opatrně ptal, jak tabletu podruhé získal, vypsal dměnu na hlavu pachatele.
nyní vyrábím nový typ tablet Viagra 100 lisované z fenolftaleinu a furosemidu, obě s potravinářskou modří. Po jedné nastává profuzní dyzentérie, po druhé člověk 10 hodin vytrvale močí jako sýkorka...

3 stuprum stuprum | Web | 4. ledna 2018 v 17:42 | Reagovat

[2]: Řekneš mi umělcovo jméno, kamaráde? Strašně mě zajímají ti tvoji dynamičtí známí!

4 Eliss Eliss | Web | 4. ledna 2018 v 18:03 | Reagovat

Já chci pokračování!!

5 Akim Akim | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 18:43 | Reagovat

V největších pajzlech, tam se žije jako v ráji. :-)

6 sugr sugr | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 19:01 | Reagovat

Kdyby byl svět chudší o tvou  maličkost,
zanikl by!

7 T. T. | 4. ledna 2018 v 23:16 | Reagovat

Když likvidovali zkrachovalou IPB, likvidovali tam asi za osumdesát melounů "dynamického umění", vzniklého za pravdy a lásky, která měla zvítězit nad nenávistí, ale nezvítězila, a několik krabic dynamických drahých kamenů /bez ceny/ , taky asi za sto melounů, vzatých do zástavy. Žádný dynamický umělec nestojí třeba na rozdíl od Vás, aby jeho slavné jméno někde figurovalo. Důležité je, když má za Prahou z dynamického umení postavenou haciendu. Princip dynamického umělce spočívá v tom, aby vytvořil dílo za třeba půl melounu, dostal ho zaplaceno, a půlku vrátil tomu, kdo to od něj koupil a podepsal to, do kapsy. Pokud je dynamický umělec již starý a má nahrabáno, věnuje se již jen nafukování svého Ega, a vynucování, aby ho všichni zdáli a jako první zdravili....
Viz:

snb.websnadno.cz

Oddíl idiot savant a umění.

a nebo:

milanknizak.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama