Zneuznané oči

30. ledna 2018 v 21:21
Vzpomínám na dobu dospívání, na takzvanou pubertu. Všichni měli nasráno v hlavě nebo byli tlusťoši a kreténi a jejich matky píchaly se sousedy, když byli jejich otcové na služebních cestách. Nenáviděl jsem každého od prodavaček časopisů až po profesionální kadeřnice. Všichni mě mlátili do hlavy, dostal jsem tolik výprasků, že kdybych mohl z nich vytvořit šňůrku, táhla by se až na Měsíc. Nejhorší je, že jsem jim věřil, že je to pro mé dobro, že se pak srovná má hormonální nerovnováha, ale hovno se srovnalo, propadl jsem ještě hlubším depresím, vyhrožoval mladým fešným holkám znásilněním a často se vydával všanc smrti.

Teď, když na Nanga Parbatu zahynul po dramatické záchraně a záchranné misi ten horolezec a té francouzské slečně zmrzly všecky prsty, jsem si připomněl, že tam je -60 stupňů a že jediné teplé místečko tam je, když trčíš zahrabaný ve sněhu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 1. února 2018 v 11:23 | Reagovat

Dospívání je nanic. Člověk by se nejradši někdy zprovodil ze světa, a většinou to vypadá, že ti to chtějí udělat i všichni okolo :D

2 slunecnyden slunecnyden | Web | 1. února 2018 v 18:21 | Reagovat

Mohlo by být i hůř? Neuznaný, zfackovaný, v depresi... A mohlo by být líp?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama