Skoč pod motorku

4. června 2018 v 21:21
Některé věci jste prostě museli nechat být. Museli jste se soustředit jen na to, co je ve vašich silách. Tak jsem Lindu bral jen jako další holku do postele a ne na to, abych ji učinil královnou. Byla na invalidním vozíku, to jsem vám neřekl. Ale co bych to byl za borce, kdybych si nic nezačal s postiženou.
Polámanou, bezmocnou holčičku, neschopnou se bránit, do které jsem vstupoval vždy opilý já s pološílenýma, mihotajícíma se očima podobnýma hladině rychlého potoka. Dlouze jsem si užíval sexu s ní, kdy ona nemohla pořádně nic. Potom jsem ji velmi rychle z hlavy vytěsnil.
Její sestra byla jiné kave. Vždy upravená. Chodila ve volných šatičkách, prsa do ohmatání, v rozkroku též do podrbání.

Linda dokončila výšku a už jsem o ni neslyšel, kdežto s její ségrou jsem to táhl tři roky.

A představovala pro mě běhech těch několika let vše, co jsem věděl o sexu. A co jsem věděl o krutosti. Na ten beznadějně divnou dobu,kdy jsem cítil, jak mě její tělo zaplavuje jako opojné víno, rád vzpomínám. Byl jsem opět živý...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 4. června 2018 v 21:34 | Reagovat

Tři roky být živý, Stuprume ty ďáble!

2 Akim Akim | E-mail | Web | 5. června 2018 v 9:51 | Reagovat

Hele on šuká i kryplině. :-)

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. června 2018 v 20:32 | Reagovat

Opojná vína zrají krátce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama