Spínač

15. července 2018 v 21:21
Jas, jenž se rozléval z jejích roztažených noh, se nepodobal ničemu, co kdy zažil nebo o čem snil. Upoutal ho hlavně jeden prvek. Měla v dírce zaháčkovaný starobylý piercing. To bylo tak 1990. Neudržel sperma v koulích a hned se vykácal do trenek. Jako pravý chlap ale nedal znát, že se mu situace vymkla z rukou a tvářil se pouze, jako by se vymočil do kalhot. Měli byste taky vědět, že nebyl pověrčivý. Pro věci, které viděl, nebo skoro viděl všude kolem sebe, začal okamžitě hledat prozaické vysvětlení a protože hledal, tak našel. Dívka, která před ním ležela, měla mimozemský původ. Světélkovala jí vagína, tedy nebyla z rasy žen, nýbrž nějakých rajských víl. Jasně tedy vidíte, že nemusel při vysvětlování této pozoruhodné skutečnosti narazit na Boha, ale úplně mu stačila návštěva z jiné galaxie.
Najednou se začla nějaká energie hromadit u jejích stehen.
Vlna energie, která vyšlehla z její zpocené kačky, proměnila místnost v tureckou saunu. Všude tekla horká voda z trubek klimatizace, která se rozskočila jak přepilovaná mříž a nesnesitelné dusno sálalo z její škvírky ven, trvalo jen chvilku a takové horko nutně zapálilo prostěradlo, na kterém ležela. Fascinovaně a trochu bezmocně přihlížel, jak její tělo pohlcují jazýčky plamenů, ona sama však jen mlčela se zaťatými zuby a zdálo se, že ani bolest nevnímá.
Pořád dokola si říkal, že to, co vidí, není skutečné, a vize pozvolna jeho jistotě podléhaly, slábly a nakonec skoro zcela vymizely. Modlil se, aby mu Stvořitel vrátil příčetnost.
Znovu a znovu. Dokud mu ji nevrátil.
Zůstala tam ležet tak zranitelně, skoro jako v křesle gynekologa. Jen ta jeskyňka ji pořád blikala jak na diskotéce, toho přeludu se ne a ne zbavit. Náhle se z téhož místa začala řinout hudba. Vyjadřovala zkušenosti, které se nacházejí mezi slovy. Kdy přestane tlouct srdce. Slova mrtvého básníka, který proklíná špínu rakve. Poslouchal hudbu a páteř se mu chvěla příjemnými pocity. A kdo může říct, že je po něčem, když to něco nás dokáže přinutit být zticha a když nás stále dojmou vzpomínky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 16. července 2018 v 14:18 | Reagovat

To světelkování by mě asi trošku rušilo, takové novoty, na to jsem stár, ze staré školy. :-)

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 16. července 2018 v 19:54 | Reagovat

Světlo na konci tunelu? :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama