Říjen 2019

Lačně vnímá celek

11. října 2019 v 20:32
Je známá věc, že společná aktivita je jedním ze způsobů, jak životu jednotlivce dodat smysl. Ve vztahu je to použitá pyrotechnika, těžký případ rachejtlí. Možná s trochou drzosti bychom toto vzpružení mohli označit jako obřad zasvěcení. Někdy takovou proměnu, kdy nechodíte s pochybnými kamarádkami na víno do druhé ranní, zatímco přítel popíjí na chatě kamarádů, slavíme veřejně, někdy v soukromí, úplně nejčastěji ale tajně. Někdy si význam takového okamžiku uvědomujeme, jindy nám jeho význam dojde až později díky rituálu vzpomínání. Což je zas pouze jiný druhu rituálu, ale pro jednoduchost ho popíšu až jiného dne, až budu nalitější a míň v obraze. Vaše přítelkyně je stejně jako vy promiskuitka. Její život, stejně jako váš, se odvíjí ve třech rovinách. V dětské, dospělé a stařecké. Dětská fáze představuje stuhy, barbíny, vláčky, pornočasáky, mokré kalhotky, cigarety, monokly, ušlé pneumatiky... atd, prostě srandy. Dospělá znamená hledání ukončení vztahu. Ne záminky, ale rovnou konce. Ukončit útrpně prodlužovaný konec, aby nastal začátek. Dá se říct, že v dospělé fázi jsou téměř všichni po téměř celý produktivní život, než dojdou do fáze, kdy zestárnou a znovu, byť trochu transponovaně, začnou s orientací na autíčka, mořské panny, pampersky, užité vložky, nadité poprsí vyžilých barmanek, poklopce kovbojů se zlatou kreditní kartou atp. Z výše uvedeného při selském rozumu vyplývá, že byste měli zůstat co nejdéle dospělými a všecky ty zbytky balícího papíru a uschlé květiny prostě nechávat na pokoji, v přihrádce, kam stejně nedohrábnete.

Prvky líbeznosti

10. října 2019 v 20:22
Už je to tak. Zahlédl jsem zázrak. Šlo o dívku, mohlo jí být k osmnácti letům. Stála za prosklenými, létacími dveřmi. Její ústa jsou malinko pootevřena a v nich prosvítá mladistvá sklovina zubů. Jenže sklovina je černá jako pozadí této stránky!
Dále je na ní vidět náznak útlého pasu. Kdyby její zadnice měřila o půl tuny míň! Pomyslím si, co asi tak dělá. Určitě na počítači pěstuje tanec či gymnastiku, a to takřka na vrcholové úrovni. Kromě školy a pohybu, čím se baví? A tu si to hned představím. Soulože, lakování nehtů, vlasy, aplikace na androidu, další soulože. Mám ji tedy zařazenou do nepočetné skupinky ambiciózních dívek, o nichž jejich matička příroda již delší dobu raději nechce nic vědět. Protože se prostě zvrhly, zvlčily a jsou teď z nich cvičené kurtizány!
Bude vědět to, co promiskuitní dívky obvykle vědí; jak vyndrancovat chudáka chlapce z chudičké výplaty. Zná polohy, které denně s nabíječem praktikuje, ví, jak nejrychleji přijít k penězům na nové briliantové kalhotky! Ale pozor, aby jí je rychle neroztrhl při nějaké bouřlivé tříminutovce na dámských záchodkách v Bille. Musí vydržet aspoň měsíc.
Tak tedy počítá, ta naše kalkulačka, zatímco se jí vlasy mastí. Vydrží nemyté nejdýl osmnáct hodin. Pak honem sprcha, tělový gel, sprchové mléko, mýdlo proti akné. Rychle se vydrhnout ručníkem z ovčí vlny, pak si proti směru toku krve promasírovat lýtka, stehýnka, hýždě... prstíky se prohnou v naučeném gestu, když pomyslí na to, co by se asi stalo, kdyby si tam zajela... ale ovládne se a jde si sednout do postele, kde už jí na polštáři leží blikající a pípající mobil stejně slavnostně, jako v kterémsi svatostánku stojí skřínka se sádrovou plastikou jezulátka.
Pro mě je to ale madona dnešní doba, a je stejně nedotknutelná jako kterákoli madona dob dřívějších. Že poctivá dívka krev a mlíko je nezvěstná pro dnešní oči a uši, vem to nešť. Spousta někdejších věcí, na kterých záleželo, leží nyní poplivána v koutě. A tak tyto moderní světice s vibrátory namísto květin v rukou, hledící nikoliv do náměstí na měśtany a řezbáře, nýbrž na obrazovku českých rychlých prachů, mají svou milostnou ouverturu zahranou alespoň zde!

Naše štěstí pochází od Boha

9. října 2019 v 20:00
Neštěstím jsme si vinni sami.
František je řádný člověk, i když si občas v hospodě vypije sklenku a zahraje kartu. Jen měl teď docela hluboko do kapsy.
Byl v něm satan infekce. Chceme-li se vyjádřit ušlechtile, můžeme ho též nazvat sráčem. Jeho tvář připomínala studnu, jeho oči byly ne nepodobné peci. Možná by se dalo říct, že má pěkné oči, ale kdo by při takových uších viděl oči? Tak byl vyžraný automaty. František nebyl žádná stará bába, ale životem zkušený muž, který na předsudky vůbec nic nedal. Začínal ráno, i když se tvrdilo, že může vše prohrát do oběda - a hrával až dávno po zavíračce, odcházel, až když se otvíralo následujícího dne. Pamětliv námahy, kterou táhnutím páček vykonává, pil od osminky až po několik osminek vodky denně.
Ruce měl ovšem aristokratické.

Tlustý Žid

8. října 2019 v 19:33
Život utíká, nebuď tak nepřístupná, když se ti nabízí dotek štěstí, rychle po něm vztáhni ruku.

Nedávno mi jakási holka vyprávěla, že slyšela zpívat ptáčky skryté ve vysokých stromech a nad vrcholky stromů se tyčila půvabná architektura ladných zvoniček. Měla z toho malý orgasmusek! Tiché, tmavé oči měla široce rozevřená a vypadalo to, že si to užívá.

Pokud jde o mě, svět byl zase prázdný a tupý. Hloupost a zloba se spářily jako psi na ulici...

Satira o třech tlusťoškách

8. října 2019 v 0:52
gdsgds

Noření

6. října 2019 v 2:52
dggdf

Z původních strachů

3. října 2019 v 3:20
gdsgds