Listopad 2019

Ba vyčkat v sled je všeho tajem

19. listopadu 2019 v 20:57
Marlowa dále čtu. Z šilhavých veršů, podobných spánku člověka, který piva pil nesmírnou, nezvyklou spoustu, záští a krvesmilstva a mrtvých v směsici tvarů v úzkosti výpary tryskají ostré strašného smutku.

Za rakví šla vdova asi sedmnáctiletá, Emilie, v černých drahocenných závojích jako bohyně Noci. Hlavinku měla v žalu skloněnou, celou tíhou štíhlého těla spočívala na rameni svého retardovaného bratra Emila, který šel vážně, zasmušilý, s očima zavlhlýma. Když nasedli do auta a odjeli, chvíli jsem je od hřbitova zamyšleně sledoval. Byl jsem pevně rozhodnut, že Emilku musím pozvat na skleničku.

Studentka srovnávací filologie se dopouští malého qui pro que, zaměňujíc dětskou loutku za živé dítě, když se jí zdá, že Ženy milující mají jakýsi reálný vzor v životě autorově.

Může jít o znamení

18. listopadu 2019 v 21:06
A skoro v bázni, s nedůvěrou jsem stoupal starých po schodech za služkou, dlouhou chodbou šerou, kol vlhko bylo na zdích všech. Tu jakés dvéře bez petlice; jen kopnout, rozlétly se hned, a vstoup jsem chudé do světnice, kde prosté lože zrak můj shléd. Už tam ležela svlečená. Užili jsme si tu noc jako nikdy předtím!

Strakonická dívka

17. listopadu 2019 v 21:07
Neskončí se to dobře, povídám vám. Situace byla taková, že Jindra byla poslušná květinka, líčila se jen o posvícení a chlapy nestřídala. Naproti tomu její sestra Bětka se řídila mottem, že z velkých hříšnic se stávají veliké světice! A taky, že za každým bláznovstvím je žena. Ušlechtilá a vzácná Jindra nemohla slevit ani to nejmenší ze svého vybraného chování. Přečnívala vysoko ostatní ženy. A její vysoká, útlá postavička se hezky vyjímala za sporákem. Zato kyprá, bulcatá, věčně utahaná Bětka vymetala každý bar a spala s každým sousedem. Jindra četla knihy, Bětka Reflex. Citlivá a ctnostná sestra věřila na lásku, kdežto její méně zásadová sestra věřila, že ani kuře zadarmo nehrabe.

Píchá jako bůh, zaskuhral její vnitřní hlásek

16. listopadu 2019 v 20:59
Někteří říkají, že život je nádherný, ale v podstatě nesmyslný.

Její víčka přísavky

15. listopadu 2019 v 21:13
sgdgds

Zamotaná v klubku sexu

14. listopadu 2019 v 20:39
gsdgsd

Speciální čarodějnický nadpis

13. listopadu 2019 v 20:50
dgsgs

Výplach mozku

12. listopadu 2019 v 20:49
dgsgsd

Slina na její broži zapovězeného

11. listopadu 2019 v 21:11
Moje kámoška Terka provozovala okultism. Což celou vtipnou situaci ještě víc zhoršovalo. Nebyla to tak docela jenom kamarádka. Chci říct, nikdy jsme to nedělali, to ne... ale celou tu dobu se k tomu schylovalo. Aspoň z mé strany. Terka byla dobře stavěná dvacítka s ostrým pohledem, tenkým nosíkem porcelánové panny a smyslnými rty. Její oči byly ledově modré a její vystupování bylo vždy nekompromisní. Toužil jsem po ní víc než po všech pornoherečkách světa, dosloval jsem toužil smočit svého oře v tratolišti její studánky, ale ona můj chtíč nesdílela, dokonce ho nijak nepodporovala. Snažila se mi vyhýbat, kdykoliv to bylo možné a myslím, že jsme jednou řešili můj stalking i na policii.
Do toho všeho nějak vstupoval její sklon k temné magii a tajemnému mysticismu. Vlastnila křišťálovou kouli a všemožné zaklínadla zhotovená na vypreparovaných jehněčích kůžích. Když už jsme se znali asi dva měsíce, poslala na mě svého skutečného přítele, aby mi trošku udělal jasno ve vztazích. Pro mě to bylo jasné dost. Byla nebo by měla být moje přítelkyně. Nebo budoucí přítelkyně, na veřejnosti však zatím pouhá kamarádka.
Tak či tak, po měsících dobývání jsem ji přelstil. Napsal jsem ji zprávu z mobilu jejího přítele, který jsem mu ukradl, když se šel vychcat na hajzl. Měli jsme se sejít za půl hodiny u ní. Měl jsem to akorát patnáct minut svižné chůze. Na té noci bylo určitě něco zvláštního. Vzduch byl čistší, jakoby oduševnělejší, a zastavil se jakoby v běhu. Když jsem zazvonil u dveří, nic netušíc mi otevřela, rychle jsem dveře přirazil a zakryl jí rukou ústa, aby nemohla křičet. Pošeptal jsem jí, že když cekne, zabiju ji. Šla docela ochotně do ložnice.
Jeji jeskyňka voněla zvláštně, vůně se skládala hlavně z rostlinnych šťáv, pulců, asfaltu, čočky, včelího medu, krystalů škrobu, kaviáru, peří, rosolovitých látek, červů, pryskyřic, pepře, minerálních solí... zkrátka z všeličeho, co příroda dá.
Když jsem ji vyzval, aby mi nastavila kundičku, kopala holeněmi do vzduchu, jako by chtěla proti tomu proudu chtíče bojovat, v boji ztratila sandály a punčochy jí padaly z nohou a vlály ve vzduchu přitahovány mou kančí silou. Nikdy nebyla chytřejší, než když byla šoustána... protože mlčela a nejspíš myslela na ty své démony... a když mlčela, věděl jsem, že je v jiném, doufal jsem, že lepším stavu vědomí...
Byl to dobrý nápad, že jsme si zapíchali. Musím říct, že jsme zůstali dobrými přáteli.

Cukr ve studánce

10. listopadu 2019 v 21:24
Uplynul čas předznamenaný veselými nocemi a minulo tak období, jemuž se v Americe říká medový měsíc a po němž obvykle přicházejí měsíce octové, tak jako válečná sláva za sebou zanechává na bojišti jen lebky a kosti.
Na počátku bylo pohlaví.
Na konci rozbité obočí, prasklé varle, nadávky jak od dlaždičů, prostě obvykle škody z partnerských hádek.
Tito dva nebyli obyčejní partneři. Byli jako dva plynové kotle, které explodovaly, když se jejich nadržená těla setkala. Šmátral ji v dírce jako nenasytný vepř. Ona zas dávala zabrat jeho varlím. Navenek byl přísným puritánem. Hřímal proti úpadku mravů a sbíral podpisy proti bordelu na rohu. O sexu se v jeho přítomnosti nesmělo mluvit. Jenže všechno se změnilo jako mávnutím kouzelné hůlky, když se za ním zamkly dveře ložnice. To už nebyl tak zásadový. Strkal svého žilnatého ferdu, kam se jen dalo. Nejprve jí lichotilo, že jí tak často obdělával. Později potají po skončeném styku v koutku kuchyně plakávala, když už nemohla vydržet ten nával spermatu, protože se jí často dostával až do nosních dírek, do uší a zacpával je.