Planetka Ida

24. listopadu 2019 v 21:07
Bylo to vše jako čarovný sen. Vydal jsem se na Srí Lanku. Je vám to podivuhodný kraj. Lidé jsou tam přívětivější než třeba v Rumunsku, a to už je co říct. Mezi domorodými obyvateli se vyskytují i působivé dívky. S mladými prsy a kulaťoučtými zadečky. Obvykle jsou bezdětné, užívají si pouze divokého sexu s manželi a pěstují na zahrádce zeleninu. Nejsem tu od toho, abych vás poučoval o rozložení obyvatel. Ale jaké bylo mé překvapení, když jsem potkal nádhernou buchtu? Pozval jsem ji na rande do džungle. Ale jelikož jsem neměl fáro a ona taky ne, navrhl jsem jí, že bychom mohli začít třeba ve vlaku... Třetí třída vlaku jí nestačila, osm hodin jsme jeli někam na jih za slony, kupoval jsem jí žrádlo a vůbec hradil veškeré výlohy, pak jsem si sám musel vybrat prachy, koupil si speciálního indického pokémona a spolu s ní navštívil templo, základnu jejich víry. Není jisté, že jde o buddhistický chrámy, a to mě úplně vysírá, protože všude tam potkávám žebráky, kteří tvrdí, že jsou dobří lidi, budhisti, že mjí rádi všechny, ale já vím, že to tak není, che che... ne, chceš jenom peníze, buzerante... Takže holky, nikomu v Asii nevěřte, všechno jsou to fakt mrdky, jsou to mrdky.. a největší mrdky jsou takoví ti padesátnici, co maj vypadaný zuby...v druhém vlaku nějaký borec skočil pod vlak.. vše fungovalo dál, stejný strojvůdce, prodával dál ovoce. My s tou buchtou hráli dál karty...


Ze silnice ozvalo se hrčení vozu, a za chvíli potom objevil se seat u brány. Sotvaže vůz vjel do dvora, zjevila se v okně auta hlava mladé dívky, vychylující se tak daleko, jak jen jí bylo možno. Byla to zajímavá hlava. Oči její poněkud zastíněné vkusným slaměným kloboučkem zplanuly v neobyčejném lesku, snědé tváře zahořely v nejtemnějším ruměnci a kolem plných, jako čerstvé maliny svěžích rtův rozložil se zvláštní tah, byl to zpola radostný úsměv a zpola zase výraz pohnutí, obé však splývalo v nevýslovně vábný celek, dodávajíc krásně vytvořeným ústům neobyčejné lahody, již ještě zvyšovaly bělostné a jako z perleti se skvoucí zoubky, z pootevřených rtův vyhlížející. Ti, kdo by shlédnuvše na podlouhlé bradě a plných tvářích ony šelmovské důlky, byli soudili o čtveračivé povaze majitelky všech těchto vnad, byl by o pravdě tohoto svého zdánlivě dosti oprávněného mínění na rozpacích, jakmile by se byly zraky jejich zdvihly k onomu opravdovému, vysokému čelu, které i teď, jakkoli kloboučkem zastíněné, působilo dost opravdově.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sugr sugr | E-mail | Web | 25. listopadu 2019 v 8:03 | Reagovat

Srí Lanka a vábný celek, nelze než Stuprumovi závidět! :-)

2 Janinka Janinka | E-mail | Web | 25. listopadu 2019 v 9:53 | Reagovat

Babička mi vyprávěla. že v Rumunsku jsou hodně přívětiví lidé, hlavně žebráci. Od té doby do Rumunska nejela.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama