Slina na její broži zapovězeného

11. listopadu 2019 v 21:11
Moje kámoška Terka provozovala okultism. Což celou vtipnou situaci ještě víc zhoršovalo. Nebyla to tak docela jenom kamarádka. Chci říct, nikdy jsme to nedělali, to ne... ale celou tu dobu se k tomu schylovalo. Aspoň z mé strany. Terka byla dobře stavěná dvacítka s ostrým pohledem, tenkým nosíkem porcelánové panny a smyslnými rty. Její oči byly ledově modré a její vystupování bylo vždy nekompromisní. Toužil jsem po ní víc než po všech pornoherečkách světa, dosloval jsem toužil smočit svého oře v tratolišti její studánky, ale ona můj chtíč nesdílela, dokonce ho nijak nepodporovala. Snažila se mi vyhýbat, kdykoliv to bylo možné a myslím, že jsme jednou řešili můj stalking i na policii.
Do toho všeho nějak vstupoval její sklon k temné magii a tajemnému mysticismu. Vlastnila křišťálovou kouli a všemožné zaklínadla zhotovená na vypreparovaných jehněčích kůžích. Když už jsme se znali asi dva měsíce, poslala na mě svého skutečného přítele, aby mi trošku udělal jasno ve vztazích. Pro mě to bylo jasné dost. Byla nebo by měla být moje přítelkyně. Nebo budoucí přítelkyně, na veřejnosti však zatím pouhá kamarádka.
Tak či tak, po měsících dobývání jsem ji přelstil. Napsal jsem ji zprávu z mobilu jejího přítele, který jsem mu ukradl, když se šel vychcat na hajzl. Měli jsme se sejít za půl hodiny u ní. Měl jsem to akorát patnáct minut svižné chůze. Na té noci bylo určitě něco zvláštního. Vzduch byl čistší, jakoby oduševnělejší, a zastavil se jakoby v běhu. Když jsem zazvonil u dveří, nic netušíc mi otevřela, rychle jsem dveře přirazil a zakryl jí rukou ústa, aby nemohla křičet. Pošeptal jsem jí, že když cekne, zabiju ji. Šla docela ochotně do ložnice.
Jeji jeskyňka voněla zvláštně, vůně se skládala hlavně z rostlinnych šťáv, pulců, asfaltu, čočky, včelího medu, krystalů škrobu, kaviáru, peří, rosolovitých látek, červů, pryskyřic, pepře, minerálních solí... zkrátka z všeličeho, co příroda dá.
Když jsem ji vyzval, aby mi nastavila kundičku, kopala holeněmi do vzduchu, jako by chtěla proti tomu proudu chtíče bojovat, v boji ztratila sandály a punčochy jí padaly z nohou a vlály ve vzduchu přitahovány mou kančí silou. Nikdy nebyla chytřejší, než když byla šoustána... protože mlčela a nejspíš myslela na ty své démony... a když mlčela, věděl jsem, že je v jiném, doufal jsem, že lepším stavu vědomí...
Byl to dobrý nápad, že jsme si zapíchali. Musím říct, že jsme zůstali dobrými přáteli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akim Akim | E-mail | Web | 12. listopadu 2019 v 13:35 | Reagovat

Ty jsi ale kanec. A máš to dobře vymyšlené. :-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. listopadu 2019 v 18:03 | Reagovat

Možná pak používala i jiné koule než ty křišťálové...

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. listopadu 2019 v 18:46 | Reagovat

Stuprume, ty jsi Ďábel! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama